Na méně vodnaté roky a provoz i za nižších hladin řek připravuje ČEZ své vodní elektrárny provozované v České republice díky sérii modernizací. Akce probíhající na všech typech vodních zdrojů cílí současně na prodloužení životnosti o další desítky let, vyšší spolehlivost a na bezpečnější a hospodárnější provoz.
Velká obnova si dosud vyžádala investice za více než 5 miliard korun. Ve srovnání s elektrárnami, které zahajovaly svůj provoz v různých etapách 20. století, má dnes česká energetika díky tomu k dispozici zdroje v optimální kondici, které jsou schopné zůstat v provozu i v suchých měsících roku.
Komplexní modernizace, která je rychlejší a levnější alternativou ke stavbě nových zdrojů, se týká všech typů vodních elektráren – od velkých akumulačních, přes přečerpávací až po malé průtočné. Mnoho elektráren už má největší proměnu za celou dobu svého fungování úspěšně za sebou. Jde například o velké elektrárny Dlouhé stráně, Lipno, Slapy, Kamýk, nebo Vrané nad Vltavou, ale i menší provozy na brněnské přehradě, v Hradci Králové, Lese Království či Pardubicích. Celkový výkon soustrojí, kterým modernizace přidala další desítky let života, už překonal 1 500 MW, tj. asi ¾ výkonu jaderných elektráren Dukovany nebo Temelín.
„Energetika v Evropě i v České republice se mění za pochodu. Elektrárny se musí adaptovat jak na proměnu fungování celého odvětví, tak i na výzvy, které nám připravuje příroda. Vodní elektrárny jsou pro energetickou soustavu důležité, protože umí najet na plný výkon za několik desítek vteřin a přispět ke stabilizaci sítě. Naší odpovědí na vyšší nároky na spolehlivost a bezpečnost je modernizace všech typů elektráren, do které jsme v uplynulých letech investovali přes pět miliard korun. To přineslo prodloužení jejich životnosti a umožnilo zvýšit efektivitu a zachování provozu i při průtocích a stavu hladin, při kterých už by dříve musely být odstavené,“ říká ředitel divize klasická energetika ČEZ Pavel Šléška.
Při modernizaci se uplatňují nejnovější vědeckotechnické poznatky při konstrukci strojních a elektrických částí soustrojí, např. geometrie oběžných kol turbín nebo řídících systémů. Dochází k výměně nebo opravě hlavních strojních a technologických částí elektrárny, jako jsou oběžná kola turbín, generátory a řídicí systémy. Modernizace znamená zvýšení účinnosti o 4-5 % u velkých elektráren a až o 10 % u malých vodních elektráren. Při zhoršených hydrologických poměrech posledních let tak umí vyrobit stejné množství energie z menšího objemu vody. Vodní elektrárny ČEZ dodaly loni do sítě cca 1,8 TWh bezemisní elektřiny, a pokryly tak spotřebu více než půlmilionu domácností.
„Naše práce ani zdaleka nekončí, modernizace jsou neustálý proces. Poznatky a know-how, které jsme v uplynulých letech získali, chceme zúročit při dalších modernizacích. V současnosti probíhají opravy na malých vodních elektrárnách Kořensko a Lipno II na Vltavě, ale to hlavní je teprve před námi. Rozebíhá se velká modernizace největší vltavské elektrárny na Orlíku, který chceme z poloviny přebudovat na přečerpávací elektrárnu schopnou ukládat velké objemy elektřiny na pozdější využití. Kompletně modernizovaná soustrojí budou v dalších letech mít i přečerpávací Dalešice, vltavské Štěchovice a Střekov na Labi,“ vyhlíží další milníky Róbert Heczko, ředitel vodních elektráren ČEZ.
Komentáře