Pokud se podaří opatření prosadit do finálního zimního energetického balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, půjde o významný impuls pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulace energie.
Hlasování na Výboru ITRE proběhlo ve středu 21. 2. 2018 a bylo zaměřeno na reformu trhu s elektřinou.
Moderní čistá energetika pro všechny
Europoslanci podpořili rozvoj komunitní výroby a spotřeby elektřiny. Sdílení elektřiny z malých obnovitelných zdrojů má být jednodušší díky chytrému měření toků energií (tzv. virutal net metering), které zvýší efektivitu přenosu elektřiny a sníží účty za energie. Například města tak získají možnost vyrábět obnovitelnou elektřinu na střechách škol či jiných rozlehlých objektů a spotřebovávat ji ve vzdálených budovách s vysokou spotřebou energií.
Významné snížení účtů za energie přinese také rozvoj zařízení pro ukládání energie – včetně možnosti prodeje přebytků zpět do sítě. Vlastníkům těchto zařízení mají být zajištěny spravedlivé tržní podmínky a možnost připojení k síti bez zbytečných překážek.
Státy mají zajistit spravedlivé podmínky pro všechny účastníky trhu a při výpočtu tarifů a poplatků brát v úvahu výhody decentralizovaných systémů. Zmíněná opatření dále podpoří rozvoj aktivních spotřebitelů a občané se tak mají stát významnými aktéry na trhu s elektřinou, ale i celkové transformace energetického systému.
„Hlasování výboru ITRE je klíčovým signálem také pro české prostředí, kde v minulosti hrozilo zastavení rozvoje vlastní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů kvůli špatně připravenému návrhu nové tarifní struktury. Energetický regulační úřad by si měl před obnovením procesu změny plateb za elektřinu pečlivě nastudovat impulsy pro rozvoj moderní energetiky přicházející z Evropy,“ uvádí praktické dopady návrhu změn trhu s elektřinou Tomáš Charouz, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.
Malé obnovitelné zdroje na prvním místě
Členské země mají i nadále zajišťovat přednostní připojení malých obnovitelných instalací s výkonem nepřesahujícím 500 kW nad klasickými zdroji. V případě komunit se podpora může vztahovat i na větší zdroje, typicky větrné farmy. Podpora pro nové zdroje má být po roce 2020 plynule utlumena. Pokud již stát tzv. priority dispatch režim (právo přednostního přístupu obnovitelných zdrojů k síti) zrušil, může tak setrvat pouze v případě plně konkurenčních podmínek na trhu a za řádného plnění svého cíle v navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie.
Vytlačování špinavých zdrojů z energetického trhu
Konvenční elektrárny spalující uhlí nebo zemní plyn mohou aktuálně využívat kapacitní platby v rámci záloh, které lze v případě potřeby uvést do provozu. Jde tak de facto o nepřímou finanční podporu z veřejných zdrojů pro zdroje spalující fosilní paliva, která přispívají ke znečištění ovzduší.
Výbor ITRE proto prosazuje pravidlo, podle kterého by měly od roku 2020 nové instalace s emisemi nad 550 g/kWh ztratit nárok na podporu v rámci kapacitních mechanismů. Ačkoli jde o technologicky neutrální kritérium, v praxi zasáhne právě uhelné elektrárny a neefektivní plynové elektrárny. Pro stávající zdroje má pak toto omezení platit od roku 2025 s výjimkou strategických rezerv.
Adekvátnost kapacitních mechanismů by měla být posuzována pouze na úrovni EU. Státy mají navíc přijít o právo udržovat v chodu špinavé zdroje v případě, že se provozující společnosti rozhodnou jejich činnost ukončit.
Konsenzus pro rozvoj šetrné energetiky
Výsledná podoba opatření bude známa po ukončení jednání Evropského parlamentu s Komisí a členskými zeměmi zastoupenými v Radě EU. Výstup lze očekávat v průběhu roku 2018. „Již nyní je zřejmé, že ambiciózní návrhy europoslanců budou čelit těžké opozici ze strany některých členských států v čele s Polskem. Ambiciózní rámec je však nutný, pokud má Evropa opět získat prvenství v šetrných technologiích, udržet si hi-tech výzkum a pracovní místa s nejvyšší přidanou hodnotou, což přispěje k celkovému hospodářskému růstu“ říká Tomáš Charouz, z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Komentáře