Dusík podle vědců vyhání vzácné druhy rostlin z evropských lesů

| zdroj: AV ČR0

Dusík podle vědců vyhání vzácné druhy rostlin z evropských lesů

A na vině je zřejmě rostoucí množství dusíku v krajině. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců sdružený kolem databáze časových změn lesní vegetace forestREplot, kterou spoluzakládali výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR. Výsledky jejich studie publikoval prestižní časopis Nature Ecology & Evolution.

Když se jen jemně dotknete její tobolky, pukne a vystřelí svá semena do okolí. Netýkavka malokvětá. Zatímco dnes jsou rostlinky plné lesy, před pár desítkami let byl tento původně asijský invazivní druh v tuzemské krajině celkem výjimečným úkazem. I za tuto proměnu může dlouhodobě narůstající koncentrace dusíku v prostředí.

„Dusík je jednou z klíčových živin pro rostliny. Zejména kvůli spalování fosilních paliv a nadměrnému hnojení v zemědělství je ho však nyní v krajině přebytek. To svědčí rostlinám, které jsou na dusík náročné. Jde však hlavně o různé plevele, v lesích třeba některé ostružníky nebo právě netýkavky,“ vysvětluje Radim Hédl, vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR v Brně.

V hlavní roli dusík

Tyto druhy se tak kvůli rostoucím emisím dusíku v posledních desetiletích rozšířily evropskými lesy. A to na úkor rostlin nenáročných na živiny, kterých je dnes v krajině podstatně méně, než bylo v minulosti.

„Zatímco tedy konkurenčně slabé a místně se vyskytující druhy z lesů mizí, ještě více přibývá druhů obecných, které najdeme po celé Evropě,“ shrnuje výsledky studie jeden z jejích hlavních autorů Radim Hédl.

Právě on stál u zrodu databáze lesních rostlin forestREplot, díky níž výzkumníci mohli studii realizovat. Umožnila jim totiž analyzovat záznamy z vegetačních ploch v opadavých lesích v 68 lokalitách Evropy a porovnat, jak se v nich v posledních desetiletích změnilo zastoupení více než tisícovky rostlinných druhů. A vypozorovali jasnou souvislost proměn druhového složení lesní vegetace se zvýšeným množstvím dusíku v krajině.

„Dusíkaté depozice jsou jedním z hlavních antropogenních faktorů, které nám mění biodiverzitu. Pokud nepřehodnotíme strategii ve využívání fosilních zdrojů, o vzácné druhy rostlin přijdeme,“ dodává Radim Hédl.

Takový jednokvítek velekvětý, zimozelen okoličnatý, již zmiňované plané orchideje nebo jiné ohrožené tuzemské druhy by tak podle něj naše děti poznaly už jenom z botanických atlasů.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Mirkou Dvořákovou, Botanický ústav AV ČR

Foto: pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK