Vodík se jako možné palivo pro využití v energetice zatím příliš neprosadil. Doposud jej brzdí nedostatečně vyvinutá technologie a především vyšší náklady jeho výroby, což se ale podle názoru BNEF může velice rychle změnit. BNEF totiž predikuje, že do roku 2050 se má cena na výrobu vodíku vyrovnat ceně za zemní plyn.
Vodík je za pomoci obnovitelných zdrojů nejčastěji vyráběn elektrolýzou vody, při které se díky průchodu elektřiny z vody uvolňuje vodík. Snižující se ceny elektřiny, která může být zpětně vyrobena z vodíku, lze podle BNEF do roku 2030 odhadnout na 24 dolarů za MWh a do roku 2050 na 15 dolarů za MWh.
Vodík má přitom jednu významnou výhodu – jeho spalováním nevznikají emise oxidu uhličitého, kterým se dnes lidstvo snaží všemi možnými způsoby zabránit. I proto je vodík považován za palivo, které má slibnou budoucnost s ohledem na snahu snižovat emise skleníkových plynů.
„Jakmile se dostatečně rozšíří technologie, vodík může být vyráběn díky elektřině z větrných a solárních elektráren za cenu srovnatelnou se zemním plynem ve většině Evropy a Asie,“uvedl Kobad Bhavnagri, ředitel sekce pro speciální projekty.
Studie jako nejvýhodnější kombinaci zmiňuje propojení velkokapacitních elektrolyzérů s elektrárnami kombinujícími solární a větrné zdroje. Ty mají při své kombinaci stabilnější výkon, než když jsou tyto zdroje využívány samostatně.
Hlavní výzva dle studie ale nadále spočívá v nedostatečně rozvinuté legislativě a s tím i minimální podporou ze strany států. Tvůrci studie podporu označují za klíčovou – bez ní totiž k většímu rozvoji technologie nedojde.
Přitom již dnes existují a jsou používány technologie, které využívají elektrickou energii k výrobě vodíku (případně metanu). Takovou technologií je například Power2Gas, která k elektrolýze využívá přebytečnou elektrickou energii, například z obnovitelných zdrojů. Vodík může být dále skladován nebo v omezeném množství vtláčen do přepravní a distribuční soustavy pro zemní plyn.
Zdroj: oenergetice.cz
Komentáře