Ve třetím ročníku soutěže Adapterra Awards, která hledá inspirativní projekty na zvládání dopadů klimatické změny, jako jsou zhoršující se sucho, horko nebo přívalové deště, se sešlo 101 přihlášek z celé republiky. Přihlášky posoudí odborná porota, ty nejlepší postoupí do letního online hlasování 3. srpna. Více o soutěži pořádané Nadací Partnerství na www.adapterraawards.cz.
„Nejvíce přihlášek, celkem 48, lidé posílali do kategorie volná krajina, 38 do zastavěného území, 9 je z pracovního prostředí a 6 projektů soutěží v sekci náš domov,“ shrnuje Andrea Křivánková, koordinátorka soutěže.
Například v obci Drslavice na Uherskohradišťsku se potřebovali vypořádat s povodněmi, které již v minulosti vesnici poškodily. Díky novému říčnímu poldru má obec zajištěnu ochranu před velkou vodou, a zároveň opatření pomáhá zadržovat vodu v krajině. Nově vzniklý mokřad a dvojice tůní navíc již začal lákat vodní živočichy a rostliny.
„Projekt byl dokončen v dubnu 2020 a v červnu obec uspořádala také slavnost k dokončení celé akce. Kromě všech zmíněných účelů, pro které bylo opatření vybudováno, je využíváno občany také k rekreaci. Během celého roku slouží biocentrum k procházkám a v zimních měsících k bruslení,“ komentuje Tereza Kopecká ze Státního pozemkového ústavu. O přízeň poroty i veřejnosti usiluje i největší výsadba alejí do volné krajiny od dob Marie Terezie: více jak 200 km nových a obnovených alejí kolem bájné hory Blaník. Výsadba probíhala ve spolupráci se 70 starostkami a starosty a místními obyvateli. Celkem bylo na Podblanicku vysazeno 30 tisíc stromů ve 189 ovocných a 124 listnatých alejích.
„Vysazení stého a dvoustého kilometru jsme oslavili společnou výsadbou takzvaných starostenských alejí. Obou akcí se zúčastnilo na čtyři desítky starostů měst a obcí Podblanicka. Tím samozřejmě nekončíme. Aleje do krajiny sázíme i nadále. Naším hlavním cílem je pestrá a průchodná krajina pod Blaníkem,” komentuje Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
V Novém Městě na Moravě se kraj Vysočina zase pustil do přestavby nemocničního dětského pavilonu do pasivního standardu. „Novostavba skloubila moderní technologie a ekologicky šetrné možnosti, jak zlepšit energetickou účinnost budov, zvýšit jejich udržitelnost a efektivně využívat energii, včetně alternativních zdrojů. Nový pavilon je ukázkou možností, jak prokazatelně snižovat energetické nároky budov ve veřejném vlastnictví, a to i u staveb se specifickými provozními podmínkami, jako jsou nemocnice,“ popisuje Jan Říčan z krajského Odboru regionálního rozvoje.
Nemocnice využívá odpadní vodu z bazénu pro předehřev teplé vody, odpadní vodu využívá pro splachování toalet a na střeše budovy nechybí zelená střecha, která funguje nejen jako tepelná izolace, ale současně pomáhá zlepšovat kvalitu ovzduší a mikroklimatu v okolí budovy. Mezi projekty, které umožňují příjemnější bydlení v době klimatické změny, najdeme Domov v podhradí na okraji Týnce nad Labem.
Pasivní dřevostavba se zelenou střechou, kterou doplňuje babiččin sad a permakulturní zahrada, slouží hlavně pro komunitní bydlení seniorů. „Důležitým požadavkem bylo použití přírodních, obnovitelných materiálů, hospodaření s vodou, využití obnovitelných zdrojů energie a důraz na celkovou udržitelnost projektu,“ popisuje Petr Dusil ze společnosti Domy Atrea.
Komentáře