Reklama

25. 10. 2016  |  Publicistika  |  Autor: Zdeňka Vondráčková, Právní komise SOVAK ČR

Zákon o registru smluv zasahuje výrazně do smluvní svobody upravené v občanském zákoníku

Dne 14. 12. 2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen Zákon o registru smluv). Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2016 s výjimkou částí upravujících následky uveřejnění smlouvy (§6) a zrušení smlouvy (§ 7) Zákona o registru smluv, které nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2017.

Cílem tohoto právního předpisu je zvýšení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky.

Zákon ve svých pouhých deseti paragrafech vymezuje kromě účinnosti zákona, společných, přechodných a závěrečných ustanovení předmět úpravy, uveřejňované dokumenty, výjimky z povinnosti uveřejnění, registr smluv, způsob uveřejnění, následky uveřejnění a zrušení smlouvy.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník neobsahuje obecnou povinnost uzavírat smlouvy v písemné formě. Zákon o registru smluv tak zasáhl výrazně do smluvní svobody upravené v občanském zákoníku. K tomu je třeba uvést, že i jiné veřejnoprávní předpisy zasahují do autonomie vůle smluvních stran – např. u smluv vkládaných do katastru nemovitostí nebo v případě pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vyslovit neplatnost smlouvy.

Zákon o registru smluv je dalším takovým právním předpisem. Je speciálním právním předpisem ve vztahu k občanskému zákoníku. Je třeba upozornit, že podle občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronicky. Při něm se obecně pro účely soukromého práva nevyžaduje použití uznávaného nebo kvalifikovaného elektronického podpisu.

Aby byl naplněn požadavek písemné formy smlouvy, je nezbytné, aby nabídka i akceptace byly písemně. Již před účinností Zákona o registru smluv upravovaly povinnost zveřejňovat smlouvy i jiné právní předpisy, především zákon o veřejných zakázkách a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Zákon ukládá prostřednictvím registru smluv uveřejňovat soukromě právní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejichž smluvní stranou jsou v zákoně vyjmenované subjekty. Ve skutečnosti se však zákon dotkne každého, kdo uzavírá smlouvu s v zákoně vyjmenovanými subjekty.

Nejvíce problematické se jeví zařazení právnických osob, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast. Do této skupiny patří i podnikatelské subjekty, které se pohybují v konkurenčním prostředí, jejichž cílem je dosahování zisku, a které vykonávají obchodní činnost v hospodářské soutěži.

Provozovatelé vodovodů a kanalizací musí získávat provozování nových vodovodů a kanalizací v koncesních a zadávacích řízeních, ve kterých pak má subjekt uveřejňující smlouvy nerovné postavení s ostatními uchazeči, kteří smlouvy uveřejňovat nemusí. Hrozí tedy zhoršení postavení takového provozovatele na trhu z důvodu odkrytí jeho obchodní strategie. V registru smluv se určité údaje uveřejňovat nesmějí, a to např. z důvodu ochrany osobních údajů nebo ochrany obchodního tajemství.

Platnost právní úpravy těchto oblastí se zavedením registru smluv nemění. Zákon o registru smluv vysloveně uvádí, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. Údaje, které se v registru uveřejňovat nesmějí, uveřejňující subjekt anonymizují.

Zákon uvádí četné výjimky z povinnosti uveřejnění smluv. Především se neuveřejňují smlouvy, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez DPH nebo nižší. Nejde o cenu, ale o hodnotu ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372