Na světě se loni nainstalovalo téměř 600 GW nových solárních elektráren – o 33 % více než v roce předchozím. Vyplývá to z ročenkyGlobal Market Outlook for Solar Power 2025–2029, kterou včera na úvodním dni mezinárodního veletrhu Intersolar v Mnichově představila evropská asociace SolarPower Europe.
Naprostým hegemonem zůstává Čína, Evropa ale ztrácí dech a Česko zaostává i v rámci svého regionu, nedaří se mu totiž odstraňovat bariéry v povolování. Odborníci také apelují na nutnost rychle posílit segment akumulace a flexibility.
Na konci roku 2024 činila celková kapacita solárních elektráren ve světě 2,2 TW a tvořila 46 % veškerých obnovitelných zdrojů. Celosvětový růst táhne tradičně Čína, která s 329 GW překonala zbytek světa dohromady. Spojené státy a Latinská Amerika zrychlili meziročně o 40 %, Evropa pak pouze o 15 %.
Publikace kromě dosažených výsledků obsahuje projekce pro dalších pět let. Podle nich by se na konci desetiletí mohlo na světě instalovat až 1 TW nových solárních zdrojů ročně a v roce 2030 by tak mohla fotovoltaika dodávat výkon přes 7 TW, čímž by její podíl na obnovitelných zdrojích vzrostl na 65 %. A to i přes to, že se kvůli probíhajícím změnám na čínském solárním trhu dokonce očekává v roce 2026 krátkodobý pokles globálního solárního růstu.
Zvláštní pozornost věnuje letošní ročenka Indii, která meziročně zrychlila o 145 % a s 31 GW nových instalací poskočila v globálním pořadí z pátého na třetí místo – hned za Spojené státy.
Česko zůstává pozadu, chybí stabilní prostředí pro investory
V České republice bylo loni instalováno přibližně 1 GWp nové solární kapacity – především na střechách domů a firem, meziročně nedošlo k nárůstu. Přestože si udržela své místo mezi tzv. gigawatovými evropskými trhy, zůstává v některých ukazatelích hluboko pod evropským průměrem: na každého Čecha připadá cca 420 Wp, což je méně než polovina hodnoty Rakouska, Maďarska nebo Estonska.
„Z mezinárodního srovnání je vidět, že nárůst solární energie v Česku je pořád daleko za většinou států EU. Stále bohužel nevidíme výrazný posun a vůli v oblasti odstraňování bariér v povolovacích procesech. Investice za stovky milionů korun často ztroskotají na svévoli úředníků a je škoda, že ani energetická krize nepomohla výrazně zrychlit výstavbu nejen solárních, ale i dalších obnovitelných zdrojů energie.
Chceme-li zvýšit energetickou soběstačnost Česka a připravit se na phase-out fosilních zdrojů, potřebujeme větší legislativní změny a hlavně stabilní investorské prostředí, které v Česku v současné době chybí. Schválení retroaktivních zásahů proti starším elektrárnám v rámci Lex OZE III vedlo k zamražení mnoha projektů na výstavbu nových zdrojů a Česko přichází o obrovské investice,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Vedle výstavby nových elektráren je však klíčová i schopnost efektivně energii uchovávat a řídit ji v čase – především prostřednictvím bateriových úložišť. „Bez rozvoje akumulace a flexibility se moderní energetika neobejde. Baterie dnes hrají důležitou roli v agregaci flexibility a začínají se stále více uplatňovat i při poskytování služeb výkonové rovnováhy.
Tato oblast byla v Česku bohužel dlouho opomíjená, ale v posledních letech se konečně dostává do popředí zájmu – i díky nové legislativě. Je zásadní, abychom akumulaci nadále aktivně rozvíjeli, bez toho je další růst obnovitelných zdrojů stěží představitelný,“ upozorňuje Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a výkonný ředitel Asociace AKU-BAT CZ.
Publikace byla zveřejněna na největším evropském solárním veletrhu Intersolar v Mnichově, kterého se pravidelně účastní i Solární asociace a AKU-BAT. Nejvýznamnější solární událostí v Česku je pak konference Solární energie a akumulace, která se odehraje ve dnech 28. – 29. května v Praze.
Komentáře