1/2021

Výroba elektřiny byla loni nejnižší za 18 let, spotřeba klesla na pětileté minimum

| zdroj: ERÚ0

strommast-4328680_640.jpg
zdroj: Pixabay

Výroba elektřiny v České republice se loni propadla o více než 6 % a klesala také celková spotřeba elektřiny. Výjimku tvořily domácnosti, u kterých byl naopak zaznamenán výrazný nárůst spotřeby. V oblasti plynárenství celková spotřeba vzrostla meziročně o 1,5 %, a to především díky stále většímu využití plynu při výrobě elektřiny.

Elektroenergetika

Česká republika loni vyrobila 81,4 TWh elektřiny (brutto), což představuje v porovnání s rokem 2019 pokles o 6,4 %. O velikosti propadu svědčí i to, že nižší výroba byla naposledy naměřena v roce 2002. Svého pětiletého minima loni dosáhla také celková spotřeba elektřiny (brutto), která se meziročně snížila o 3,5 %, na 71,4 TWh. Ne všechny skupiny odběratelů elektřiny spotřebovaly méně, v případě domácností došlo naopak k podstatnému meziročnímu nárůstu o 4,7 %.

„Probíhající pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí přibližně jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit," říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Kromě domácností se propadly prakticky veškeré typy odběrů. Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 % méně (nejméně za posledních 6 let), na hladině vysokého napětí o 7,6 % méně (nejméně za posledních 11 let) a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 % méně (nejméně za posledních 5 let).

Na straně výroby zaznamenaly nejvyšší pokles klasické parní elektrárny (meziročně -15 %), podstatně více elektřiny naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny (meziročně +9,5 %) nebo přečerpávací vodní elektrárny (meziročně +10,8 %).

Nižší poptávka po elektřině se podepsala i na objemu vývozu. Přestože Česká republika zůstává i nadále vývozcem elektřiny, saldo importu a exportu se snížilo o více než pětinu na 10,2 TWh (meziročně -22,5 %).

Plynárenství

Celková spotřeba plynu na území České republiky loni dosáhla 8,7 mld. m3, což přestavuje meziroční nárůst o 1,5 %. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby došlo v posledním čtvrtletí, o 8,7 %. Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 °C, což je 0,8 °C nad dlouhodobým teplotním normálem.

„V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrnému u jiných typů zdrojů," dodává Stanislav Trávníček.

Přestože statistiky ovlivnil přechod jednoho ze zdrojů v Karlovarském kraji ze zplyňování uhlí na zemní plyn (PPC Vřesová, Sokolovská uhelná), největším odběratelem plynu nadále zůstává Ústecký kraj. Pokud bychom pominuli objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj.

Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy loni dosáhl 43,5 mld. m3. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, k nám byla naprostá většina dovezena ze sousedního Německa.

Kompletní zprávy jsou k dispozici pod následujícími odkazy:

Zpráva o provozu elektrizační soustavy za 4. čtvrtletí 2020

Zpráva o provozu plynárenské soustavy za 4. čtvrtletí 2020

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo