Aby kanalizace fungovala, musí být dodržována stanovená pravidla daná tzv. Kanalizačním řádem, která bohužel narušují nedisciplinovaní občané a ztěžují tak její funkčnost. Často jde o zdánlivé maličkosti začínající např. vléváním použitého oleje na fritování do záchodové mísy. Na odstranění poruch vzniklých nesprávným přístupem obyvatel se ročně vynakládají nemalé finanční prostředky v řádech statisíců korun ročně.
„Největší nápor zaznamenáváme v kanalizaci každý rok na Vánoce. A to i přesto, že občany upozorňujeme na to, aby nejen po vánočním smažení kapra, nelili olej do odpadů. Bohužel praxe je taková, že stále velké množství oleje v kanalizaci končí,“ říká Jan Havlíček, obchodně správní ředitel Šumperské provozní vodohospodářské společnosti (ŠPVS). Od nového roku si však slibuje postupné zlepšení. Obce totiž musí, dle platné vyhlášky č 210/2018 Sb., zajistit místo pro sběr jedlých olejů a tuků.
Potravinářské tuky a oleje z přípravy tradiční štědrovečerní hostiny, které lidé často vylévají do dřezů či toaletních mís, přitom mohou způsobit v kanalizačním systému závažné problémy na strojích a zařízeních, zvyšují náklady a zatěžují životní prostředí.
„Velké problémy v odpadní vodě způsobují oleje a tuky, které do ní velká část lidí běžně vylévá. Při smažení vánočních kaprů a řízků to platí o to víc a důsledky jsou o to horší. Tukové částice se při ochlazení shlukují, srážejí a nabalují na sebe další odpad.
V potrubí vzniká odolný materiál, který je může zneprůchodnit. Hroudy tuku v kanalizačních stokách také poškozují a ucpávají čerpadla. Tuk se nalepuje na stěny potrubí stok, nastává chemická reakce a vzniklé sloučeniny urychlují korozi.
Použité tuky a oleje patří do sběrných dvorů, kde je města a obce přijímají. Některá města v našem regionu jsou navíc v tomto ohledu velmi odpovědná a pomáhají problém řešit instalací kontejnerů pro použité jedlé oleje a tuky, které jsou dále recyklovány a využívány,“ říká ředitel kanalizací SmVaK Ostrava Jan Tlolka.
V Českých Budějovicích se tento problém týká především míst s velkou hustotou obyvatel, tedy sídlišť. „Pro představu, na čistírnu v Českých Budějovicích každoročně nateče více než sto tun tuků a olejů,“ říká mluvčí společnosti ČEVAK Jitka Kramářová.
Po ochlazení tuků v kanalizaci vznikají hrudky, na které se postupně nabalují a zachycují další nečistoty. Vznikají tak tuhé nánosy, které brání volnému průtoku, a proto musí být, velmi nákladně odstraňovány. Jinak hrozí ucpání kanalizace a havárie kanalizačních čerpacích stanic.
„Tuky se v kanalizaci navíc částečně rozkládají na mastné kyseliny, které pak následně zvyšují korozi stěn kanálů a potrubí,“ doplňuje Jitka Kramářová. S ještě většími náklady je spojena likvidace tuků, které přitečou na čistírny odpadních vod. Vloni v prosinci jich jen na budějovické čistírně bylo okolo 10 tun.
„Tuk se ke smažení v české kuchyni používá velmi často. Z této ingredience se ale po jejím použití stává problematický tekutý odpad. Pokud vyléváte použitý tuk do záchodu nebo do výlevky dřezu, koledujete si o problém,“ říká Martin Srb, manažer útvaru technologie vod Pražských vodovodů a kanalizací (PVK).
Tuk se totiž usazuje na stěnách kanalizace, kde tuhne a kde na sebe nabaluje další a další nečistoty. Lepí se na něj ubrousky, hygienické potřeby, hadry a další nečistoty. Důsledek, který můžete pocítit i vy na vlastní kůži, je ucpaný odpad nebo zatopení vaší nemovitosti znečištěnou vodou. Setkat se můžete i s nepříjemným zápachem rozkládajícího se tuku, který se může kanalizačními vstupy šířit ulicemi.
Důsledky, které pak zaměstnávají odborníky, jsou ucpaná čerpadla nebo narušení biologického stupně čištění odpadních vod. Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na které mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod.
Jak s tuky nakládat?
S tuky si lze poradit relativně jednoduše. Pokud se jedná o tuk z pánve, kde jej není takové množství, stačí nádobu prostě utřít papírovou utěrkou, která mastnotu nasaje, a vyhodit ji do komunálního odpadu.
Malé množství tuku lze také kompostovat, ale opravdu malé, aby nedošlo k poškození půdy a životního prostředí. V případě kompostování se ještě doporučuje smíchat mastnotu se savým suchým materiálem, jako jsou třeba piliny.
Pokud se bavíme o větším množství použitého oleje ze smažení, například z fritézy, řešením je přelít ho do uzavíratelné lahve. „Lahev po jejím naplnění je pak možné odvézt do sběrného dvora nebo vložit do speciálních kontejnerů na použité oleje. Ty mají černou barvu a oranžové víko a od 1. ledna by měly být dostupné ve většině obcí“, dodává Srb.
Posledním řešením je pak uzavřenou lahev vyhodit do směsného komunálního odpadu. „Cokoliv je lepší než tuky spláchnout do odpadu,“ varuje Srb.
Tuky jsou recyklovatelné. Pokud je odevzdáte na sběrných místech nebo do určených kontejnerů, pak projdou recyklací a lze je použít v kosmetickém průmyslu, logistice, jako přídavek do biopaliv nebo jako náhrada ropných produktů.
Zdroj fotografie: Pražské vodovody a kanalizace
Komentáře