Dendrolog Martin Šenfeldr společně s americkými kolegy studoval vztah mezi klimatem a růstem topolů osikovitých (Populus tremuloides) neboli osikovců v oblasti Great Basin ve státě Nevada za období posledních přibližně 100 let. Při výzkumu vědci využívali dendrochronologických metod. Ukázalo se, že postupující změna klimatu má na růst osikovců jak negativní, tak i pozitivní vliv v závislosti na geografické poloze pohoří a jeho srážkovém režimu. Zároveň vědci v rámci studie vytipovali populace stromů nejvíce ohrožených suchem. Závěry výzkumu publikovali v prestižním časopise Forest Ecology and Management.
Mezi rozsáhlými suchými pláněmi Great Basin v Severní Americe se nachází izolované zalesněné ostrůvky hor, takzvané Sky Islands, v nichž rostou osikovce mající pro oblast mimořádný ekologický význam. „Plní celou škálu ekosystémových služeb, jako je zadržování vody, tvoří tzv. hotspots – biotopy s mimořádnou biologickou rozmanitostí, a vynikají estetickou funkcí. Osikovec je ikonickou dřevinou severoamerického kontinentu, a když se v podzimním období jejich listy zbarví do sytě žluté barvy, vytváří vizuálně přitažlivý krajinný ráz,“ popsal všestranný význam topolu osikovitého Martin Šenfeldr z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Výzkumník LDF MENDELU osikovce studoval společně s vědci z Utah State University, Western Aspen Aliance a U.S. Geological Survey. „Pro vědce je studium dřevin v oblasti, jako je Great Basin, nesmírně zajímavé. Klíčovou otázkou pak pro nás bylo, jakým způsobem zde stromy reagují na měnící se klima. Otepluje se a s tím souvisí zvyšující se intenzita sucha. To vše jsou klíčové faktory, které hrají roli v tom, jak se osikovcům v těchto podmínkách bude dařit,“ vysvětlil badatelský zájem Šenfeldr.
Vědci pro svůj výzkum použili dendrochronologickou metodu studia letokruhů. Letokruhové řady zkoumali od roku 1910 do současnosti zhruba u tří stovek stromů. Srovnávali souvislost mezi šířkou letokruhů a různými klimatickými proměnnými.
„Výsledky poukázaly na velmi variabilní růstovou odezvu mezi třemi pohořími v rámci Sky Islands. Osikovce rostoucí v sušších pohořích Ruby a Jarbidge vykazovaly růstovou depresi a zvyšující se citlivost na narůstající sucho v důsledku probíhající změny klimatu. Na druhé straně v mírně vlhčím pohoří Santa Rosa osikovce naopak vykazovaly zrychlení růstu v důsledku postupného nárůstu teplot od roku 1970. Znamená to, že postupující změna klimatu může mít na růst osikovců jak negativní, tak i pozitivní vliv,“ shrnul výzkum Martin Šenfeldr.
Badatele tato kontrastní růstová odezva velmi překvapila. Výzkum zahajovali s hypotézou, že odezva bude ve všech pohořích velmi podobná. Díky této vítané variabilitě mohli vytipovat populace osikovců, které budou probíhající klimatickou změnou do budoucna zřejmě nejvíce ohroženy, a naopak i ty, které z nárůstu teplot budou profitovat.
„Řešením, jak co nejvíce populaci osikovců podpořit v době klimatické změny, je udržování komplexní věkové struktury jejich populací, tedy aby tam byly stromy různého stáří: mladé, středně staré i staré. Pro zdravé odrůstání stromů je také potřeba regulovat početní stavy zvěře. V této oblasti se jedná především o různé druhy jelenců a jelena wapiti, kteří okusují semenáčky a výmladky, a tím limitují přirozenou reprodukci,“ uzavřel téma Šenfeldr.
Podrobné výsledky výzkumu a jeho závěry v časopise Forest Ecology and Management
Komentáře