U tématu oběhového hospodářství se zúčastněné země shodly, že je třeba zajistit recyklovatelnost odpadů a jejich efektivní využití jako druhotné suroviny pro ekonomický sektor. S tímto cílem země připravily nebo aktuálně připravují strategické dokumenty, které hlavní cíle oběhového hospodářství naplní.
„V ČR byl za tímto účelem přijat v roce 2014 Plán odpadového hospodářství a Národní strategie ČR do roku 2030 a MŽP připravilo nový zákon o odpadech,“ uvedl na jednání Michal Pastvinský, zástupce náměstka ministerstva pro politiku životního prostředí a mezinárodní vztahy, který na jednání vedl delegaci ČR.
Zástupci zemí vyjádřili obavy, aby Evropská komise dostatečně zohlednila sociální situaci v jednotlivých zemích. Panuje také obava zemí, že navržené cíle pro skládkování odpadů jsou velice ambiciózní a bude zapotřebí dlouhá doba na jejich implementaci.
V rámci diskuse k tématu politiky klimatu a energetiky se zúčastněné státy vyjádřily pozitivně k připravenému kompromisnímu návrhu estonského předsednictví pro balíček k systému mimo emisní obchodování (non-ETS).
„Obáváme se však, že kompromisní text bude penalizovat státy, které podnikly dřívější kroky ke snižování emisí, mezi něž patří i ČR,“uvedl na jednání ministrů Michal Pastvinský. K tématice adaptací na změnu klimatu se ministři shodně vyjádřili, že je důležité, aby země V4+4 sdílely nejlepší praktiky, a to především v oblasti vodního a lesního hospodářství.
U tématu problematiky rozšiřování invazních druhů ministři vyzdvihli důležitost přeshraniční spolupráce a výměny informací. Sestavení regionálního seznamu invazních druhů na úrovni V4, popřípadě karpatského regionu se však ČR jeví jako obtížně realizovatelné, protože výskyt jednotlivých druhů spíše koresponduje s biogeografickými podmínkami. I přesto je potřeba zesílit regionální spolupráci zejména sousedících zemí.
Komentáře