Podle odborníků, zabývajících se nakládáním s komunálními odpady, však k tomu nejsou v České republice podmínky – chybí legislativa i motivace a stabilní prostředí pro investice.
Ve srovnání se sousedním Polskem zaostáváme v budování infrastruktury pro třídění i recyklaci o několik let. Energetické využití je zatím v začátcích v obou zemích.
Vyplynulo to z příspěvků a debat na mezinárodní 1. Česko-polské konferenci „Výzvy v nakládání s komunálními odpady“, která probíhá v Ostravě ve dnech 23. a 24. 5. 2018 a kterou iniciovala česká společnost Aquatest, člen holdingu Purum Kraft.
Chybí stabilní prostředí a jasná vize
„Na konferenci jednoznačně zaznělo, že firmy jsou připravené a zájem investovat a aktivně se připravit na budoucí cíle mají i města a obce. V ČR však chybí dlouhodobá strategie a legislativní jistota v oblasti nakládání s odpady,“ uvedl Michal Kříž ze společnosti Aquatest, která konferenci organizovala. Jedná se o velké investice s dlouhodobou návratností a rizika jsou zatím příliš velká, protože nastavení pravidel nakládání s odpady není jasné a chybí nový zákon o odpadech.
Zúčastnění odborníci se shodli, že v odpadovém hospodářství se dobře nastartovaný systém třídění a recyklace v ČR prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje. Základní nástroj - zákonem stanovený poplatek za skládkování se od roku 2009 nezvýšil a neodpovídá realitě.
„V Polsku se poplatek postupně zvyšuje a aktuálně činí v přepočtu 800 Kč za tunu, předpokládá se růst na 1600 Kč. Na skládkách tak končí méně komunálních odpadů, jsou více využívány v kompostárnách, recyklačních procesech apod. Rozvoj infrastruktury odpadových technologií v Polsku má také své problémy, ale je na vyšší úrovni než v ČR,“ doplnil Andrzej Krzyśków z polské firmy ProGeo.
Poplatky jako motivace k rozvoji trhu?
V ČR je poplatek stále 500 Kč za tunu. Důsledkem je, že není vybudovaná infrastruktura, chybí kapacita jak v třídění, tak v recyklaci i energetickém využití.
„V Polsku mají v současné době například běžně automatizované třídící linky s optickým tříděním, zatímco v ČR stále používáme jednoduché ruční třídění a dotřiďování. Skládkování je nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, což nemotivuje k jiným směrům a nerozvíjí se tak moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů,“ vysvětlil Petr Bielan, technický náměstek společnosti OZO Ostrava.
V diskusi a svými prezentaci nejen k tomuto palčivému tématu na konferenci vystoupily i další významné subjekty v odpadovém hospodářství a energetice, včetně společnosti Veolia Energie ČR, EKO-KOM, INGEA Recyklace, SGS ČR nebo Gascontrol.
Češi mají prostor ke zlepšení
Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) potvrdili, že zaostáváme za průměrem EU jak v materiálovém, tak v energetickém využití komunálního odpadu a na skládkách končí zbytečně hodně komunálních odpadů.
„Materiálové využití je na úrovni 38% a energetické jen na úrovni 12%. Víme, že omezit skládkování a splnit cíl ve zvýšení recyklování ze současných 36 % na 55 % v roce 2025, nebude snadné, proto zavádíme nástroje, které by tomu měly napomoci a rozbíhá se příprava národní strategie oběhového hospodářství ČR – Cirkulární Česko 2040,“ řekl na konferenci Jan Maršák z MŽP.
Pavlína Kulhánková z MPO zdůraznila, že energetický potenciál směsných komunálních odpadů je jednoznačně prokázaný, jeho využití je v souladu se Státní energetickou koncepcí a mohl by z části nahradit potřebu uhlí v energetice.
Dotace na moderní technologie
Na konferenci se diskutovalo také o dotacích na moderní technologie. Při porovnání dotačních programů v oblasti technologií pro nakládání s odpady v ČR a v Polsku je však evidentní, že dotační možnosti mají obce i firmy v Polsku větší. „Podmínky v programech v ČR mají celou řadu omezení a podmínek, které v praxi nelze splnit a odrazují firmy,“ potvrdil mezi jinými i Václav Zyder z Technických služeb Havířov.
Součástí konference byly ve druhém dni exkurze v Polsku a České republice, zaměřené na moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady, jako jsou linky s optickým tříděním, zejména druhotných surovin, technologie na výrobu alternativního paliva (TAP) nebo bioplynová stanice na zpracovávání bioodpadů s výrobou elektrické energie v Horní Suché.
Konference s ambiciózním cílem
Hlavním cílem konference byla především výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to i s ohledem na naplňování cílů EU. Ambicí organizátorů přitom bylo nejen shrnout současný stav, ale hledat cestu do budoucna. Tuto ambici konference bezezbytku naplnila. Účastníci ocenili pozitivní přístup a konstruktivní diskuse všech zúčastněných hráčů, které na české poměry neobvykle nebylo v duchu „proč to nejde“, ale naopak „jak to udělat“.
Účastníci konference se shodli na tom, že nejvhodnější cestou je postupný nárůst poplatku za skládkování, který funguje v okolních zemích, aby měla města a firmy čas na přípravu a vybudovaní potřebných technologií.
Je však nutné počítat s dlouhým legislativním procesem v ČR při budování nových technologií a někdy i s odporem místních obyvatel nebo některých ekologických iniciativ. To je považováno za jednu z největších překážek rozvoje odvětví a je nutné, aby v tom stát činil potřebná opatření.
Recepty na úspěšnou budoucnost
Za úspěch konference považují organizátoři i účastníci potvrzení shody české a polské strany na společných cílech jako je zvyšování organické recyklace, včetně valorizace a certifikace kompostu nebo zvyšování úrovně recyklace a přizpůsobení požadavků nejlepších dostupných technologií (BAT, Best Available Technology).
Hlavním závěrem konference pro českou stranu je pak potřebnost nové jednoduché a předvídatelné legislativy, která nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládání s odpady ani tržní principy. Česká republika potřebuje v nejbližších letech vybudovat síť automatizovaných třídících zařízení a technologií pro nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem a postavit zařízení pro energetické využívání odpadů.
Výstupy v podobě prodejných surovin musí být uplatnitelné na trhu, aby byly nové technologie ekonomicky smysluplné. Všichni zúčastnění potvrdili, že odpady jsou v moderní ekonomice zdrojem. Klíčová je osvěta veřejnosti a sebedůvěra v prosazování odpovědných a funkčních řešení.
Komentáře