Třetí vlna ekolologizace elektráren probíhá

| autor: ČEZ0

Třetí vlna ekolologizace elektráren probíhá

Nová evropská pravidla BAT, která zvyšují požadavky na provoz zdrojů, začnou platit v srpnu roku 2021 a ČEZ dělá vše pro to, aby na ně byl dostatečně připraven. Pravidla se týkají zejména emisí oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a rtuti.

 Současná vlna modernizace a ekologizace elektráren ČEZ navazuje na dvě předchozí. První proběhla v letech 1992–1998 a ČEZ tehdy odsířil 5 930 MW výkonu v uhelných elektrárnách a dalších přibližně 500 MW vybavil moderními fluidními kotli. Šlo tehdy o patrně vůbec nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický program v Evropě. Celkem bylo do modernizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren tehdy investováno 111 miliard korun. Druhá vlna modernizace uhelných zdrojů ČEZ za více než 100 miliard korun proběhla v letech 2008–2017.

„Emise oxidu siřičitého díky našim dosavadním investicím dosud klesly o 98 %, popílku o 99 % a emise oxidu dusíku o 86 %. Plníme všechny zákonné limity a připravujeme se nyní pečlivě i na ty budoucí. Investice do plnění evropských limitů od roku 2021 se pohybují v horizontu 10 miliard korun,“ říká člen představenstva a ředitel divize výroba Ladislav Štěpánek.

 ČEZ v rámci ekologizaci na pravidla směrnice o průmyslových emisích provedl na řadě elektráren opatření ke snížení emisí tuhých znečišťujících látek, síry i dusíku.

 Schválené Závěry o BAT přinášejí vedle zpřísněných limitů pro řadu dosud sledovaných látek ale také zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly. Tam bude ČEZ žádat o krátkodobé výjimky, tak aby byl vytvořen prostor pro provedení ekologizačních opatření.

 Důvodem žádosti o výjimky je to, že ČEZ musel nejprve vůbec najít spolehlivou metodu kontinuálního měření rtuti a posléze i společně s externími partnery hledat a testovat technické řešení její redukce. ČEZ kvůli tomu rozběhl v předchozích letech za pomoci univerzit, a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na tento výzkumný program se pohybovaly v řádu stovek milionů korun.

 „Budoucí celoevropský limit pro rtuť je sedm tisícin miligramu, tedy sedm milióntin gramu v jednom metru krychlovém. To je něco 10 krát menší než je zrnko jemně mleté soli. Nejdřív bylo nutné se naučit takto malé množství vůbec měřit. Není to úplně jednoduché a dělali jsme velké množství zkoušek. Následně jsme přistoupili k testováním technologií. Problém ale je, že neexistuje jedno řešení pro všechny elektrárny. Pro laika je hnědé uhlí jako hnědé uhlí, ale každé má jiný obsah síry, jiný obsah popela a jiný obsah rtuti,“ vysvětluje Štěpánek.

 Další komplikací bylo to, že nové a v praxi nevyzkoušené metody redukce rtuti se nesměly negativně projevit na dosavadních ověřených technologiích zachytávání jiných látek, což některé postupy omezilo.

 Výzkumný projekt měl nakonec pozitivní výsledek. V případě elektrárny Ledvice 3 a tepláren Poříčí, Hodonín nebo Trmice tak nebude muset ČEZ o výjimky na rtuť žádat. V některých případech byla aplikována technologie dávkování aktivního uhlí, na které se rtuť váže. Nejčastěji budeme využívat metodu dávkování aktivního uhlí v kombinaci s tkaninovým filtrem.

V teplárně v Mělníku se nyní testuje aplikace technologie GORE. Otestované technologie však musí ČEZ jako sektorový zadavatel také pro všechny své provozy nyní vysoutěžit od dodavatelů podle zákona o zadávání veřejných zakázek, čímž se celý proces prodlouží.

„Výjimky ČEZ ze zásady využívá jen v ojedinělých případech, a to jen na co nejkratší a nezbytně nutnou dobu. Chápeme, že výjimky musí být přiměřené,“ vysvětluje Štěpánek. „Hledání způsobů spolehlivého měření a testování technologií nám zabralo tři ze čtyř let od schválení pravidel BAT. Samotná soutěž na dodávku technologií potrvá zhruba rok a někdo se může odvolat.

Není tedy možné pro všechny naše zdroje toto realisticky zvládnout, proto žádáme o výjimky. Navíc dodavatelské kapacity těchto nových technologií neumožňují instalovat tato řešení na našich elektrárnách okamžitě, ale je to nutné to rozložit v čase. Snažíme se ale zajistit dodávky garantovaných technologií co nejdříve,“ dodává Štěpánek.

 Krátkodobě požádá ČEZ o výjimku i u limitu prachu pro Elektrárnu Tušimice (místo 10 miligramů14 u průměrného ročního limitu a místo 14 miligramů u průměrného denního limitu 20 miligramů) a u emisí oxidů dusíku a síry pro Teplárnu Trmice, ve které nyní probíhá rozsáhlá ekologizace. Podobně u kotlů Elektráren Mělník 2 a 3 bude požádáno o krátkodobou výjimku z limitů dusíku pro režim záložního zdroje.

 ČEZ v těchto dnech podává žádosti o výjimky na příslušné úřady. S instalací většiny ekologizačních opatření počítá ČEZ v letech 2022 a 2023 s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025.

Foto: ČEZ

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK