Studie: Do roku 2032 uhlí nahradí obnovitelné zdroje a plyn

| zdroj: Aliance pro energetickou soběstačnost0

Větrná energie
zdroj: Pixabay

Ve čtvrtek 3. září představily think-tanky Agora Energiewende a Forum Energii novou studii modelující odklon České republiky, Polska a Německa od uhelné energetiky.

Přestože se webinář zaměřoval na Česko, cílem autorů bylo zanalyzovat možnosti ukončení spalování uhlí v uhelných elektrárnách (tzv. phase-out) ve všech třech evropských zemích současně. Kromě analýzy zabezpečení dodávek elektřiny a rovnováhy v síti zohlednili autoři také dopady na spotřebitele v cenách elektřiny a na zaměstnanost v uhelných regionech.

Výsledkem modelování je, že do roku 2030 bude i v referenčním scénáři odstavena polovina, do roku 2035 dokonce tři čtvrtiny uhelných elektráren. To znamená, že do roku 2035 skončí tří čtvrtiny uhelných elektráren na území ČR bez jakéhokoli zásahu české vlády, čistě v důsledku vývoje cen elektřiny a emisních povolenek.

Autoři to přitom označují za konzervativní odhad; reálně může být pokles ještě strmější. Svůj podíl ztratí uhelné elektrárny ve prospěch obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Mezní náklady na výrobu jednotky uhelné elektřiny totiž převýší mezní náklady na výrobu elektřiny z OZE navýšené o odpovídající část investičních nákladů do OZE.

Nejvýznamnější náhradu budou představovat větrné elektrárny, které se nejpozději v roce 2030 stanou konkurenceschopné i bez veřejné podpory. Teplárny, které zůstanou v provozu, budou místo uhlí využívat zemní plyn a biomasu.

Co je důležité, dokument podporuje dlouhodobou pozici Aliance pro energetickou soběstačnost, že jaderná energie v ekonomickém srovnání už teď nemůže a v budoucnu zcela určitě nebude moct obstát ve srovnání s obnovitelnými zdroji.

Už v roce 2031 mají být celkové náklady na MWh z fotovoltaiky nebo větrných elektráren poloviční oproti MWh z jaderné elektrárny. To je důvod, proč model z ekonomických důvodů nepočítá se stavbou nových jaderných bloků na českém území. Při investicích do jaderných elektráren Temelín a Dukovany mají ony zůstat v provozu i po roce 2040.

Autoři spočítali, že phase-out v roce 2032 přiblíží současný vzdalující se cíl snížení emisí do roku 2030 (50 Mt CO2eq) o třetinu (17 Mt CO2eq). A co víc, urychlenější phase-out bude znamenat nižší ceny silové elektřiny pro koncové zákazníky a bez dalšího tedy i nižší účty za elektřinu. Kalkulace ukázaly, že odklon od uhlí v roce 2032 by při zohlednění vývoje u sousedních zemí nevytvořil v české elektrické síti nerovnováhu.

Jak na webináři upozornil Karel Polanecký, energetický expert Hnutí Duha, rok 2032 už je podstatně blíž roku 2031, ve kterém má podle studie The Climate Analytics Česká republika vyčerpat svůj uhlíkový rozpočet pro uhelný sektor, mají-li být dosaženy cíle, ke kterým se země zavázala v Pařížské dohodě z roku 2015.

Závěr studie: Rychlejší phase-out uhlí (rok 2032) a razantní investice do obnovitelných zdrojů energie povedou ke snížení nákladů celého energetického přechodu a ke snížení cen elektřiny pro koncové zákazníky. To jediné, co k tomu chybí, je vůle ze strany českých politických představitelů přestat se spalováním uhlí a vytvořit tržní prostředí otevřené čistým zdrojům energie.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK