S vybudováním a provozováním nových jaderných zdrojů, resp. s produkcí dalšího vyhořelého jaderného paliva (VJP) a provozního radioaktivního odpadu (RAO) počítá rovněž Koncepce nakládání s RAO a VJP (dále jen „Koncepce“).
Z mezinárodních smluv, úmluv a dohod, mj. o fungování EU vyplývá, že konečnou odpovědnost za zajištění bezpečnosti při nakládání s VJP a RAO nese stát. Pro konečnou likvidaci vysokoaktivních odpadů a VJP po jeho prohlášení za RAO se dlouhodobě ukazuje nejbezpečnějším řešením hlubinné úložiště ve stabilní geologické formaci.
Úkolem přípravy takovéto stavby je pověřena Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), organizační složka státu zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 1997. Koncepce s přepracováním VJP vzniklého z provozu energetických reaktorů v ČR nepočítá, i když variantně jej zvažuje. Otázka přepracování VJP může být opodstatněná pro případ prokázání ekonomického nebo bezpečnostního přínosu a směřuje na strategii provozovatele jaderné elektrárny. V současnosti ceny přírodního uranu, resp. náklady na zajištění přední části palivového cyklu implikují ekonomickou nevýhodnost přepracování.
V roce 2020 byly vládou schváleny čtyři potenciálně vhodné lokality pro umístění hlubinného úložiště na základě 13 hodnotících klíčových kritérií, pokrývajících technickou proveditelnost projektu, dlouhodobou bezpečnost a hodnotící vlivy na životní prostředí. SÚRAO plánuje na těchto vytipovaných lokalitách mj. provést detailní geologickou a hydrogeologickou charakterizaci v režimu výzkumu a průzkumu stanovením tzv. průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry včetně provedení několika hloubkových vrtů, a to vše s cílem vybrat finální umístění pro hlubinné úložiště do konce roku 2030.
SÚRAO dále o procesu hodnocení a výběru lokalit transparentně informuje na svých webových stránkách, ve vydávaném občasníku Zprávy ze Správy, či ve sdělovacích prostředcích. SÚRAO i MPO dotčené lokality přizvalo do tzv. lokálních pracovních skupin, které si dávají za cíl zástupce obcí informovat o dalších krocích a za jejich přispění optimalizovat umístění případného povrchového areálu a navazující dopravní infrastrukturu v regionu pro zachování maximálně nerušeného života občanů.
Zároveň probíhá příprava zvl. zákona, který posílí práva a roli dotčených obcí v rámci procesu přípravy hlubinného úložiště. Dotčené lokality zasažené geologickými charakterizačními pracemi v režimu průzkumu a konečná finální lokalita po stanovení chráněného území mají ze zákona nárok na finanční příspěvky, které mohou podpořit technický, společenský a kulturní rozvoj mikroregionu nad rámec nutných investic ze strany státu, a zároveň dojde k rozšíření nabídky nových pracovních míst.
V závislosti na velikosti katastru mohou obce očekávat příspěvky v řádech stovek milionů korun do zprovoznění hlubinného úložiště v roce 2065, jak uvádí Koncepce. Bude-li přijat návrh Evropské komise na pravidla taxonomie v oblasti jaderné energetiky (viz výše), lze očekávat úpravu Koncepce tak, aby aktivity spojené s jádrem mohly být vykazovány za udržitelné.
Vzhledem k tomu, že budou kritéria každé 3 roky přezkoumávána, bude ČR i nadále usilovat o to, aby požadavek na zprovoznění hlubinného úložiště v r. 2050 byl změněn tak, aby odpovídal reálné potřebě každé členské země.
Komentáře