Cílem změny této dosud nejúspěšnější mezinárodní smlouvy na ochranu životního prostředí je omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků (látek HFC) používaných jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu. HFC působí jako silné skleníkové plyny, proto je potřeba jejich použití regulovat.
Změna Montrealského protokolu z Kigali je mimořádným příspěvkem k naplňování Pařížské dohody k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, která vstoupí v platnost 4. listopadu 2016.
Omezení látek HFC podle Montrealského protokolu může předejít nárůstu globální teploty až o 0,5°C do konce století. Změna Protokolu zavazuje nejen rozvinuté státy, ale také rozvojové k dodržení harmonogramu omezování látek HFC při zohlednění různých podmínek těchto skupin zemí.
Evropská unie již přijala legislativu, kde je problematika snížení spotřeby a emisí látek HFC pokryta nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, o fluorovaných skleníkových plynech, které je účinné od 1. ledna 2015 a platí přímo v členských státech EU.
Více informací o Montrealsakém protokolu najdete zde.
Komentáře