Agentura Marketsand Markets předpověděla globální růst inženýrských plastů v období 2017 - 2023 každoročně o 7,2 %. Motorem růstu má být automobilový průmysl.
V článku Seriál o plastech XXXX.: Inženýrské plasty jsem uvedl informace o světové spotřebě inženýrských plastů za rok 2020. S 41% podílem dominovaly spotřebě kopolymery SAN, ABS a ASA. Druhým v pořadí se umístil polykarbonát (PC) s 19 % podílem na celkové spotřebě inženýrských plastů.
Jedná se o vysoce houževnatý, amorfní, transparentní termoplastický polymer, který se vyrábí kondenzační polymerací bisfenolu A a fosgenu (viz schéma).
Mezi ceněné vlastnosti PC se řadí vysoká rázová houževnatost v teplotním rozmezí od minus 20 do plus 140 stupňů Celsia, rozměrová stabilita, až 90 % propustnost světla, vysoká ochrana proti UV záření, dobré elektrické vlastnosti, vysoká tepelná odolnost/bod tání 155 stupňů Celsia/, chemická odolnost proti zředěným kyselinám, alifatickým uhlovodíkům a alkoholům a výborná kompatibilita s jinými plasty, např. s ABS, PET, PBT, PMMA, se skleněnými nebo uhlíkovými vlákny v množství 5 - 40% nebo aditivy (stabilizátory, retardéry hoření).
Z některých aplikací uvádím platební karty, neprůstřelná zasklení, kojenecké lahve, ochranné přilby, kompaktní disky, kryty mobilů, střešní krytiny.
Jedná se o jeden z mladších typů plastu, který byl poprvé připraven v roce 1953 Dr. H. Schnellem u německé společnosti Bayer a současně D.W. Foxem u americké společnosti General Electric. V roce 2010 dosáhla světová spotřeba PC 3,4 mil. tun, proti 0,5 mil. tunám v roce 1990. V Evropě se v roce 2010 spotřebovalo 1,1 mil. tun PC. Největším světovým výrobcem je společnost SABIC s kapacitou 3mil. tun, v Evropě dominuje Covestro. Z aplikací PC dominuje elektronický průmysl, následuje stavebnictví a doprava.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře