Evropské energetické trhy se v posledních letech postupně vzdálily od extrémů zaznamenaných během energetické krize. Vývoj roku 2026 přesto potvrzuje, že ceny energií zůstávají významně ovlivňovány geopolitickými událostmi. Zastavení přepravy LNG přes Hormúzský průliv a nejistota spojená s jejím obnovením ukazuje že období dlouhodobě levných a předvídatelných energií nelze považovat za samozřejmost.
„Vývoj posledních let opakovaně ukazuje, že na ceny energií již nelze nahlížet izolovaně. Aktuální statistiky Eurostat i analýza společnosti ENA dokazují, že vedle tržních faktorů do cen stále výrazněji promlouvají geopolitické události, investiční potřeby energetiky i regulatorní rozhodnutí přijatá na evropské úrovni,“ uvedl Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR (SEČR).
Zásadní bude podle SEČR najít v následujících letech rovnováhu mezi dekarbonizačními cíli, bezpečností dodávek a zachováním konkurenceschopných cen pro průmysl i domácnosti. „Transformace energetiky vyžaduje bezprecedentní investice do výrobních zdrojů, sítí i nových technologií. Klíčové proto bude zajistit, aby regulatorní prostředí podporovalo investice a současně nezvyšovalo zbytečně náklady konečných odběratelů,“ dodal J. Kotrba.
Statistiky Eurostatu – ceny energií v České republice v první polovině roku 2026
- Elektřina:
V první polovině roku 2026 se ceny elektřiny pro tuzemské domácnosti nijak výrazně neliší od zbytku Evropské unie. U nejběžnější kategorie spotřeby se ČR pohybuje těsně kolem oficiálního průměru EU.
Data Eurostatu potvrzují, že ceny energií v Česku pro domácnosti poslední dva roky trendově klesaly a jejich pozice se mírně zlepšila. „U elektřiny se Česká republika řadí mezi 11 zemí EU, v nichž cena pro domácnosti meziročně klesla. Téměř 12% pokles byl konkrétně třetí nejvyšší ze všech států. Meziročnímu snížení významně pomohlo odpuštění poplatku za POZE, které platí od ledna. Naopak ve 13 zemích statistiky ukazují meziroční zdražování,“ popisuje data Eurostatu za první pololetí 2026 Bohuslav Čížek, ředitel pro legislativu SEČR.
Trend poklesu momentálně narušuje stávající vývoj na světových trzích, kdy za posledních osm měsíců od zahájení války v Iránu velkoobchodní ceny elektřiny na burze vzrostly zhruba na dvojnásobek a ceny plynu dokonce na trojnásobek. „Ačkoli se ceny na trzích promítají do finálních faktur zákazníků zatím velmi omezeně, určitý dopad do cen v roce 2027 lze očekávat,“ upozorňuje B. Čížek.
- Zemní plyn:
V posledních letech pak klesaly i ceny plynu, byť jejich pokles se stále nedostal na úrovně v minulém desetiletí. I zde za první pololetí v ČR bylo tempo poklesu rychlejší, než je průměr v EU, a to zhruba dvojnásobné. Meziročně se ceny v hlavním sledovaném pásmu snížily v ČR o 7 %.
Analýza ENA: ceny elektřiny a plynu
Alternativní pohled na srovnání cen nabízí studie společnosti ENA, která srovnává nabídkové ceníky. V té si Česká republika ve srovnání se zkoumanými státy EU vede lépe. U elektřiny se v roce 2026 celkový vážený průměr cen placených všemi českými odběrateli nachází zhruba 12 % pod průměrem. V loňském roce to bylo 5 % pod průměrem.
Koncové ceny plynu pro české domácnosti pak v roce 2026 dosahují přibližně 19 % pod průměr srovnávaných zemí. „Oproti roku 2025, kdy byly ceny 12 % po průměrem, se jejich pozice zlepšila zejména díky poklesu nabídkových cen komodity a relativně nízkému zatížení dodatečnými daněmi a poplatky,“ přibližuje ředitel společnosti ENA a předseda Sekce SEČR pro obchodní činnosti a vztahy se zákazníky Jiří Gavor.
Česká republika má relativně vysoké regulované platby, především u středních a velkých odběrů plynu. Do celkové ceny se však tato nevýhoda zatím nepromítala v plném rozsahu, protože ji vyvažovala příznivější obchodní cena plynu a nižší daňové a poplatkové zatížení. „Celkové ceny pro české zákazníky proto v roce 2026 zůstávají převážně podprůměrné až průměrné,“ uzavírá J. Gavor.
Komentáře