Recyklace komunálního odpadu

Evropa zvyšuje množství recyklovaného komunálního odpadu nejen díky investicím do vhodného sběru a zpracování a finančním pobídkám k odklonu od skládkování odpadů, ale také díky zákazu skládek.

Výsledky členských států EU v oblasti recyklace komunálního odpadu se různí, srovnatelnost dat ovšem znemožňují různé způsoby sběru a definice dat. 

Přes vynikající výsledky některých států a zřejmý pokrok, kterého od roku 2004 dosáhly téměř všechny, však v důsledku nízké míry recyklace ostatních členských států není jasné, zda bude u všech dosažen cíl pro rok 2020.

Množství recyklovaného komunálního odpadu se stále zvyšuje. Výhled ke splnění cíle pro rok 2020 je ovšem nejednotný: některé členské státy tuto míru recyklace již dosáhly, jiné k danému cíli teprve směřují a některé před sebou mají ještě dlouhou cestu.

Příprava podmínek

Zmíněný 7. akční program pro životní prostředí uvádí, že do roku 2020 by mělo být s odpadem „bezpečně nakládáno jako se zdrojem“, „skládkování je omezeno na zbytkový (tj. nerecyklovatelný a nevyužitelný) odpad“ a „energetické využití je omezeno na nerecyklovatelné materiály“ (EU, 2013).

Základní logikou, na níž je politika EU o odpadech založena, je hierarchie nakládání s odpady, která upřednostňuje prevenci vzniku odpadů, po níž následuje příprava na opětovné využití, recyklace, jiné využití a až jako poslední, nejméně žádoucí možnost pak likvidace či skládkování.

Zvýšení objemu recyklovaného odpadu naznačuje, že nakládání s odpady směřuje v rámci zmíněné hierarchie směrem vzhůru. Recyklace u daných zdrojů umožňuje tvorbu větší hodnoty a dále také vytváření pracovních míst. Může také snížit poptávku po surovinách i dopady na životní prostředí spojené s uspokojováním této poptávky (viz informativní materiál o Produktivitě zdrojů).

Cíle politiky a pokrok

V souvislosti s odpady představila EU od roku 1990 více politik i cílů. Mezi realizované kroky patří strategie, např. Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci (EU, 2005), a rámcové právní předpisy, např. Rámcová směrnice o odpadech (EU, 2008). Rámcová směrnice o odpadech stanoví cíl recyklovat do roku 2020 ve členských státech EU 50 % komunálního odpadu.

Tento cíl platí pro konkrétní typy domácností a podobné odpady, přičemž státy si mohou vybrat ze čtyř různých metod výpočtu.

V prosinci 2015 zveřejnila Evropská komise dokument „Uzavření smyčky – akční plán EU pro cyklickou ekonomiku“ (EK, 2015), známý také pod označením Balíček pro cyklickou ekonomiku.

Tento balíček uvádí velký počet iniciativ a navržených nových cílů pro recyklaci komunálního odpadu a přípravu k opětovnému využití ve výši 60 % do roku 2025 a 65 % do roku 2030. Dané kroky jsou ovšem založeny pouze na jediném způsobu výpočtu (výpočet použitý u obrázku 3 tohoto informativního materiálu), s možností časové odchylky u některých států.

Jak lze vidět na obrázku 1, u skupiny EU-28 se celková míra recyklace (recyklace materiálů, kompostování a digesce) zvýšila z 30 % v roce 2004 na 43 % v roce 2014.

Toto zlepšení představuje kombinaci snížení množství generovaného komunálního odpadu a zvýšení celkového množství odpadu, u něhož probíhá recyklace materiálů, kompostování a digesce. Tento nárůst je pak považován za jeden z úspěchů environmentální politiky v Evropě, kterých bylo dosud dosaženo.

Obrázek 1: Procentuální vyjádření recyklovaného komunálního odpadu, EU

Obrázek 2 zobrazuje trend v recyklaci komunálního odpadu v souvislosti s dalšími způsoby zpracování městského odpadu. Je zřejmé, že EU se jako celek odklání od skládkování, zároveň však roste míra spalování – v letech 2004–2014 zde došlo k nárůstu o 44 %, u recyklace (včetně kompostování a digesce) pak k nárůstu o 37 %.

Obrázek 2: Podíl použitých metod při zpracování komunálního odpadu, EU