Český průmysl v červnu meziročně vzrostl o 0,2 %, což značí stagnaci po silnějším květnovém růstu. Podle údajů Českého statistického úřadu si zpracovatelský průmysl připsal 1% meziroční nárůst. Mezi hlavní tahouny patřila výroba motorových vozidel (růst o 4,5 %), pryže a plastů (růst o 3,2 %), elektrotechnický průmysl, hutnictví a výroba nekovových minerálů.
Naopak negativní vliv měly sektory jako strojírenství (pokles o 2,1 %), chemický a farmaceutický průmysl (pokles o 1,5 %) a sektor výroby a rozvodu elektřiny. Energetika jako celek vykázala meziroční pokles o 7,3 %, a to především kvůli nižší spotřebě i výrobě.
„Průmysl zakončil první pololetí stagnací. Řada sektorů ale dosáhla v souhrnu za první pololetí relativně slušné růstové dynamiky, která byla tažena pozitivními výsledky energeticky náročných sektorů – hutnictví, výroby stavebních hmot, elektrotechniky nebo chemie. Důvodem je pravděpodobně postupné snižování cen energií, které těmto odvětvím ulevilo od enormního nákladového tlaku,“ uvedl Milan Klempíř, ekonom-analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Pozitivní výhled pro druhou polovinu roku
Za první pololetí 2025 tak průmyslová produkce jako celek vzrostla o 1,1 %. Přes červnové zpomalení se potvrzuje mírně pozitivní trend, který přichází po dvou letech propadů a výrazného napětí v dodavatelských řetězcích.
Postupné zotavování podporují i aktuální průzkumy. Index nákupních manažerů (PMI), který měří aktivitu ve zpracovatelském průmyslu, v červenci se poprvé od října 2022 přiblížil ke klíčové hranici 50 bodů. Tato hranice signalizuje oddělení expanze od kontrakce v ekonomice, což znamená, že objem výroby i nových zakázek by se měl v nadcházejících měsících zvyšovat. Oživení se projevuje i u exportně orientovaných firem napojených na eurozónu, kde dochází k mírnému zvyšování poptávky.
Odlišný nárůst průmyslových odvětví
Oživení však není rovnoměrné. Energeticky náročná odvětví s vyššími investicemi do obnovy výroby a exportního zázemí zaznamenávají růst, zatímco některé oblasti – například strojírenství, které je silně závislé na poptávce z Německa, či chemický a farmaceutický průmysl – nadále brzdí přetrvávající nejistota, rostoucí náklady nebo tlak na přechod k udržitelnějším technologiím. Příkladem může být nutnost splnění nových ekologických norem EU nebo nedostatečná poptávka po určitých strojírenských produktech.
Podle SP ČR bude důležité sledovat další vývoj nejen ve vztahu k domácí poptávce, ale i v rámci klimatické a energetické politiky EU. Konkurenceschopnost tuzemských výrobců mohou výrazně ovlivnit například nové emisní normy, uhlíkové clo na hranicích (tzv. CBAM) a investiční pobídky do zelených technologií.
Komentáře