Česká republika s robustní průmyslovou základnou a roztříštěnou strukturou sídel potřebuje jak pro firmy, tak pro domácnosti stabilní dodávky energie za přijatelnou cenu. Jakékoliv legislativní návrhy, které se dotýkají výroby a spotřeby energie, tedy musí být založeny na komplexním vyhodnocení situace.
Podle Svazu průmyslu a dopravy se musí důsledně analyzovat skutečné přínosy a dopady na životní prostředí, a to včetně vazby na platnou či připravovanou legislativu a důsledky pro bezpečnost a stabilitu dodávek energií.
„Chceme, aby Česko bylo ekonomickým tygrem Evropy. K tomu jsou ale zapotřebí stabilní dodávky elektřiny za konkurenceschopnou cenu. S energetikou proto nelze hazardovat,“ upozorňuje prezident Svazu Jaroslav Hanák.
Snižování emisí se musí týkat všech emitentů
Podle zpráv Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzrostla tuzemská brutto spotřeba elektřiny za loňský rok oproti roku 2016 o 2 %. Více než 50 % celkové produkce pochází z uhelných elektráren.
„Státní energetická koncepce předpokládá postupný pokles výroby elektřiny z uhlí, v roce 2030 by však uhelné elektrárny měly stále zabezpečit více než třetinu tuzemské výroby elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy očekává do roku 2030 odstavení 4 000 MW výkonu v klasických elektrárnách, což odpovídá zhruba výkonu dvou elektráren Temelín1. Další pokles v důsledku nepromyšleného zpřísnění legislativy by ohrozil energetickou bezpečnost,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.
Díky ekologizaci veřejné energetiky a průmyslu klesly od roku 2000 do roku 2016 emise oxidu siřičitého a oxidů dusíků o 52 resp. 46 %. Imisní limity se u těchto látek s výjimkou dopravně přetížených aglomerací nepřekračují. Hlavním zdrojem prachových částic, jejichž vysoké koncentrace bývají důvodem pro vyhlašování smogových situací, jsou lokální vytápění domácností a doprava.
Podle dat ČHMÚ za rok 2015 se na emisích prachových částic PM10 podílel sektor veřejné energetiky a výroby tepla z 6,5 %, zatímco vytápění domácností z 36,4 %. V případě jemného prachu PM2,5 byl podíl domácností dokonce více než poloviční.
„Průmysl a energetika investovaly v posledních letech do snížení emisí desítky miliard korun2 a zásadně je zredukovaly. Teď je načase upřít pozornost i na ostatní zdroje znečištění, které mají na kvalitu ovzduší rozhodující vliv,“ řekl Jaroslav Hanák.
Výjimky jsou možné pouze v individuálních a odůvodněných případech
Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová navrhuje, aby pro uhelné elektrárny byly zrušeny tzv. výjimky z BAT. Výjimky pro velké spalovací zdroje se týkají tzv. nejlepších dostupných technologií (BAT), netýkají se ekologizace jako takové. Tou budou muset projít všechny elektrárny a teplárny bez výjimky, aby splnily výrazně zpřísněné tzv. základní emisní limity vyplývající z evropské legislativy.
Ve většině případů se tak již v posledních 5 letech stalo. Požadavky nejlepších dostupných technologií, z nichž lze za přesně stanovených podmínek udělit výjimku, budou závazné až od roku 2021.
„Případné udělení výjimky pro velká spalovací zařízení rozhodně není automatické a musí proběhnout ve správním řízení za účasti veřejnosti. Není tedy důvod se obávat, že výjimky budou udělovány paušálně a budou neopodstatněné,“ uvedl Bohuslav Čížek.
Průmysl do ekologizace investoval stovky miliard, teď je řada na dalších sektorech
„Domácí průmysl v posledních dvou dekádách významně přispěl ke zlepšení z hlediska zátěže ovzduší. Investoval stovky miliard do ekologizačních opatření s konkrétními měřitelnými výsledky,“ uvádí Bohuslav Čížek.
Evropská komise ve své zprávě „Implementace environmentální legislativy EU v ČR“ z července 2017 konstatuje, že emise některých látek znečišťujících ovzduší se v České republice významně snížily: během let 1990 a 2014 došlo u oxidů síry k poklesu o 93 %, oxidy dusíku klesly o 77 % a amoniaku o 56 %. V období 2009–2015 tvořily investice podniků do zlepšení kvality životního prostředí téměř 60 % jejich celkových investic. Díky tomu splňují národní emisní stropy stanovené pro tyto látky.
S ohledem na výše uvedená fakta je evidentní, jak dynamický pokrok v zatížení emisemi průmysl vykonal. Proto Svaz průmyslu a dopravy odmítá, aby byl průmysl v diskusích k ochraně ovzduší nepravdivě označován jako hlavní pachatel. Snižování emisí bude navíc pokračovat s tím, jak se zpřísňují evropské emisní limity, které tuzemský průmysl plní.
„Podporujeme zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí a diskusi, která má stimulovat šetrnější chování člověka k přírodě. To ovšem vyžaduje, aby se na řešení podíleli všichni znečišťovatelé rovnoměrně a aby zákonodárci hledali taková opatření, která jsou nákladově nejefektivnější a mají nejmenší dopad do finanční zátěže koncových spotřebitelů, tedy domácností i firem,“ shrnuje prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
1 Hodnocení přiměřenosti výrobních kapacit ES ČR do roku 2030, ČEPS, a.s. 30. 8. 2017.
2 Z různých zdrojů lze dojít k odhadu investic nezbytných pro splnění požadavků směrnice o průmyslových emisích mezi 32 a 39 miliardami Kč, výrazná většina těchto prostředků již byla do konce loňského roku proinvestována.
Komentáře