BIM fakticky slouží jako otevřená databáze objektu, která usnadňuje výměnu informací v rámci procesu návrhu projektu, výstavby a především následné používání budovy, a umožňuje tvořit a spravovat projekty rychleji, ekonomičtěji a s nižším dopadem na životní prostředí.
Jak to funguje?
Výměna a sdílení dat a údajů o stavbě mezi aplikacemi vyvíjenými různými výrobci software probíhá pomocí otevřeného souborového formátu IFC (The Industry Foundation Classes).
IFC specifikace se zaměřuje na sběr a ukládání dat z různých oborů, které se podílejí na stavebním projektu po celou dobu životního cyklu stavby - od architektury a technického zařízení budov (TZB/HVAC – topení, větrání, klimatizace, chlazení, elektroinstalace) přes plánování výstavby a výstavbu, až po správu budovy a případnou demolici.
Proč implementovat proces BIM do výroby betonu?
Beton je nenahraditelný stavební materiál a látka značně nestejnorodá, což nutně vyplývá z různorodých vlastností jeho jednotlivých složek. Proto čím podrobnější informace má k dispozici stavař ve stadiu projektovaní a výstavby, tím více problémům kvůli nevhodnému nakládání s betonem se dá předejít během užívání, případných budoucích přestaveb a rekonstrukcí budovy.
Jediné povinné údaje, které musí dodat v současnosti betonář při prodeji betonu je informace o jeho specifikaci. Jedná se o pouhý soupis technických parametrů, jako je pevnost betonu v tlaku, stupně vlivu prostředí, obsah chloridů, maximální velikost zrna kameniva a konzistence. Tyto parametry nám však neříkají nic o jednotlivých složkách betonu, ani o příměsích – VEP neboli popílcích.
Mezitím přítomnost popílků v betonu má velmi významnou funkci:
- zvyšuje odolnost vůči průsaku tlakové vody
- zvyšuje pevnost betonu v tlaku
- zlepšuje kvalitu povrchů (hladší, jemnější detaily)
Příkladem úspěšného projektu s využitím elektrárenských popílků je výstavba tělesa přehrady vodního díla Orlík, když byl elektrárenský popílek přidán do betonové směsi. Podle výsledků pilotních zkoušek, pevnostní vlastnosti betonu v tlaku doznaly nezanedbatelného nárůstu během padesáti let od dokončení stavby, a to nemusíme zmiňovat finanční výhodu úspory cementu.
Úspěšné využití VEP je spojeno i s výstavbou pražského metra, když přidáním popílku do betonu ze struskoportlandských cementů se docílilo nárůstu jeho fyzikálních a mechanických vlastností.
Aby byly příznivé vlivy popílků využité naplno, musí být poskytnutá detailní informace o jejích charakteristikách, kterými by se měli řídit stavaři při nakládání s betonem. BIM je nástroj, který by mohl poskytnout nejen kompletní technické údaje, ale také informaci o kvalitě, výrobci, o tom kdy byl popílek výroben a mísen do betonu, popř. cementu, a další.
Vzhledem k tomu, že betony jsou složeny z několika surovin (minimálně cement, kamenivo, písek, popílek a chemické přísady) dá se velmi pravděpodobně předpokládat, že ne celá stavba budovy musí být z betonu, který má vždy naprosto shodné složení (v průběhu betonáží může dojít ke změně zdroje popílku, kameniva ap.). Proto by měl dodavatel stavby (stavební firma) požadovat od betonářů přesné podklady při změnách receptur a měl by je evidovat.
Na závěr
Při zavedení BIM je podstatné si uvědomit, že se nejedná pouze o nainstalování nového softwaru, ale o zásadnější změny v celkovém systému práce všech stran podílejících se na stavebním procesu.
Zavedení BIM dokáže nejen zlepšit reputaci vedlejších energetických produktů jejich správným využíváním, ale také předejít problémům při nakládání se stavebním materiálem v budoucnu.
Komentáře