Příběh látky na seznamu XIV

| autor: Pavel Mohrmann et al.0

Příběh látky na seznamu XIV

Bez retardéru to nejde

Retardéry hoření se běžně aplikují pro snížení hořlavosti plastů, zejména ve stavebních aplikacích. HBCD, tedy hexabromcyklododekan, byl nezbytnou součástí výrobku EPS – tedy pěnového polystyrenu, kterým se zateplují budovy.

Tato látka se do hořlavého izolačního materiálu přidává z bezpečnostních důvodů, protože má samozhášivý charakter. Dále se také přidává do textilií, povětšinou podlahových.

Dávno je tomu

EPS jako takový se vyrábí již od roku 1950. První izolace budovy s 4 cm pěnového PS byla realizována v roce 1959 v Berlíně. Požadavky stavebnictví na snížení hořlavosti EPS izolací ale záhy vedly k nutnosti vyvinout bezpečnější variantu. Bez retardéru je EPS charakterizován třídou reakce hoření F dle EN 13 501-1.

Tento typ se využívá u obalových aplikací. U EPS ve stavebnictví je požadována třída reakce na oheň E. Toho lze docílit přídavkem max. 0,7 % retardéru hoření typu HBCD. Tato látka se vyrábí od roku 1960 a Evropa ho spotřebovávala přes 10 tisíc tun ročně. 90 % z celé produkce šlo do výroby EPS, zbylých 10 % se využívalo při výrobě textilií.

Látka a životní prostředí

Od počátku výroby retardéru se polemizovalo nad jeho vlivem na zdraví lidí, zvířat a na celé životní prostředí. V roce 1966 byl Švédský chemický institut KEMI požádán o vypracování komplexní zprávy o rizicích při výrobě, použití a aplikacích HBCD. A diskutuje se vlastně dodnes.

HBCD je považován za nejvíce zkoumanou chemikálii, která se používá v průmyslovém měřítku. Látce jsou přisuzovány persistentní vlastnosti. Usazování HBCD v sedimentech při ústích řek a v mořích způsobuje, že se přes mořské živočichy dostává do potravinového řetězce.

V případě EPS je ale retardér vázán s polymerní matricí natolik pevně, že neemituje do ovzduší a není louhován vodou, takže HBCD emitované do prostředí je z 90 % z textilií. Studie a jejich měření dokázala, že retardér nepředstavuje pro člověka riziko ani při zpracovávání EPS po skončení jeho životnosti.

Dle normy ISO 14025 jsou izolace z EPS považovány za zdravotně nezávadné stavební výrobky a nejsou tedy nebezpečné.

Ústup z pozic

Před 10 lety přijali uživatelé HBCD v EU dobrovolný program ke kontrole a snižování emisí této látky. Jde o tzv. VECAP – Voluntary Emission Control Action Program, který spolu s programem SECURE napomáhá ke snižování emisí HBCD do ovzduší, odpadních a povrchových vod, při manipulaci s hotovými výrobky během jejich aplikací a po skončení životnosti. Výsledky jsou příznivé.

Jestliže v roce 2008 dosahovaly emise v EU do půdy, vody a vzduchu 212g/tunu výrobku, pak v roce 2014 to bylo už jen 19g/tunu. Zatím nikdo de facto prokazatelně HBCD neoznačil za vyloženě škodlivý.

Nikdo ale ani jeho škodlivost nevyvrátil a pro normálního smrtelníka je slovo „hexabromcyklododekan" slovem budícím hrůzu. Možná i proto byl tento retardér hoření v únoru 2011 zařazen do přílohy XIV dle REACH s termínem ukončení autorizace do 21. 8. 2015.

V květnu roku 2013 proběhlo zasedání komise členských států Stokholmské úmluvy (obdoba REACH platící celosvětově), kde byl HBCD zařazen do přílohy I k celosvětovému seznamu dosud zakázaných 22 POP – persistentních organických látek. Zároveň bylo schváleno pětileté „přechodné" období pro používání HBCD v EPS a XPS pouze pro stavební aplikace.

EK rozhodla, že o ratifikaci těchto úmluv rozhodne za všechny své členy po skončení autorizace HBCD v rámci REACH. Ta byla skončena se zpožděním 13. ledna 2016 s tím, že pro 10 výrobců EPS bylo s ohledem na nedostatek náhradního materiálu na trhu povoleno použití pro stavební aplikace do 21. 8. 2017. Některé firmy přikročily k úplné výrobě EPS bez HBCD již před autorizací.

Mezi ně se zařadil i jediný výrobce EPS v ČR – firma Synthos Kralupy, která ukončila aplikaci HBCD k 1. 7. 2015. Členové Sdružení EPS ČR se zavázali ke zpracovávání EPS bez HBCD od 1. 10. 2015.

Alternativa již existuje

Badatelé však nezahálejí a paralelně k postupnému tlumení HBCD na trhu vyvíjejí už od roku 2003 kvalitní náhradu.

V roce 2011 představila americká firma Dow bromovaný polymerní produkt Polymeric FR, který není persistentní a při dávkování cca 1 % splňuje požadavky na samozhášivost EPS izolací.

Někteří ekologové mají samozřejmě výhrady i k tomuto novému produktu kvůli obsahu bromu, nicméně silným protiargumentem je zjištění vědců z Vanderbilt University. Ti říkají, že brom, který je jedním z 92 ve vesmíru přirozeně se vyskytujících chemických prvků, je 28. prvkem, který je zásadní pro vývoj tkání u všech zvířat. Tedy i lidí. Bez bromu by prostě žádní živočichové neexistovali.

Kromě toho jsou ve světě bromované retardéry nejčastěji používanými typy retardérů hoření pro plasty.

Odpad z EPS

Závažným důsledkem zákazu používání HBCD bude složité řešení odpadů z EPS. Odpady z EPS bez retardéru bude možno recyklovat stávajícím způsobem. Horší to bude u PS izolací s retardérem hoření.

O možnostech recyklace rozhodne Basilejská konvence o odpadech s POP látkami. Dá se předpokládat, že skládkování bude zakázáno. V Německu a v dalších 8 státech je skládkování kaloricky hodnotných odpadů zakázáno a EPS s HBCD se spaluje.

Při spalování zkomprimovaného a nadrceného stavebního EPS dochází k totálnímu rozkladu HBCD z více než 99,999 % a nevznikají nebezpečné zplodiny, jako jsou furany nebo dioxiny. Stavební EPS bude nutné velmi pečlivě vytřídit a před určením dalšího využití zjistit, zda a kolik obsahují HBCD.

To bude oříšek, protože v současné době není standardizována žádná metodika pro analýzu HBCD v EPS. Zkoumá se i možnost řešit odpady chemickou recyklací.

Spálit nebo rozpustit

Poloprovozní zařízení procesu CreaSolv, vyvinuté německým Fraunhofer Institutem, využívá rozpouštění EPS a separaci HBCD (rozkladem na brom).

K průmyslovému využití tohoto procesu byla založena nezisková nadace „Polystyrene Loop" v holandském Terneuzenu. Cílem je zprovoznit proces Solvolýzy – rozpouštění odpadních EPS a zpětně ho využít na samostatném zařízení pro výrobu EPS.

Z vyseparovaného HBCD na samostatném zařízení izolovat brom pro výrobu retardéru Polymeric FR. Tato zařízení by měla jít do provozu v roce 2018. Snové zpracování odpadu ze stavebních EPS předvedli loni světu čínští vědci ve spolupráci s americkými.

Ti loni v odborném časopisu Environmetal Science&Technology popsali biodegradaci a mineralizaci pěnového polystyrenu působením červů. No, uvidíme.

Jde to, ne že ne

S ohledem na životnost a neměnnost vlastností EPS, používaného ve stavebnictví, jsou problémy s jeho odpadem věcí budoucnosti. Na ni musíme být připravení. Na příběhu HBCD je ale vidět, že nebezpečné látky lze naradit alternativními a pomocí nových technologií se vypořádat i s odpadem touto látkou kontaminovaným.

Je jen jediný nepřítel, který může znemožnit, nebo prodloužit řešení problému s HBCD – ekonomika.

Pavel Mohrmann
s přispěním ing. Františka Vöröse ze Sdružení EPS ČR

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK