1/2022

Praha má Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku. Ukazuje cestu, jak snížit produkci odpadu a emisí v metropoli

| zdroj: Praha.eu0

pexels-fauxels-3184292.jpg
zdroj: pexels

Rada hl. m. Prahy odsouhlasila klíčovou strategii, která má za cíl výrazné snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a emisí skleníkových plynů v hlavním městě. Strategie cirkulární ekonomiky, tedy oběhového hospodářství, navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030. Principy oběhového hospodářství chce metropole zavést především v oblasti stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, v oblasti zemědělství a potravin.

Schválená strategie představuje rámec pro aktivity, kterými může Praha principy oběhového hospodářství zavést do každodenního života města a podpořit jejich rozvoj. „Oběhové hospodářství představuje nový přístup, jak zacházet se surovinami, materiály a výrobky. Hlavním cílem je minimalizace odpadu, proto chceme klást velký důraz na prevenci samotného vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu,“ vysvětluje Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a infrastruktury.

Strategie je součástí dlouhodobého plánu metropole snížit emise CO2 a dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality hlavního města. „Víme, že až 45 procent globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Oběhové hospodářství tak otevírá prostor pro nové postupy a inovace. Zavedení těchto principů nám tak dává zároveň příležitost vzniku nových služeb, produktů a pracovních míst v Praze,“ dodává Petr Hlubuček.

Strategie se zaměřuje na 7 tematických cílů a opatření ve 4 sektorech s největším potenciálem materiálových i emisních úspor. Konkrétně cílí na sektory stavebnictví, vodu, zemědělství a potraviny a odpady. Celkem se jedná o návrhy 73 opatření a 34 konkrétních projektů.

„Mezi hlavní oblasti, v nichž jsme identifikovali největší potenciál pro možné úspory ve spotřebě primárních surovin, dalších materiálů i emisí CO2, patří stavebnictví, stavební odpady a jejich recyklace, dále pak nakládání s vodou nebo systém odpadového hospodářství,“ doplňuje náměstek Hlubuček.

Nejvíce materiálu a primárních surovin spotřebovává sektor stavebnictví, který generuje více než 70 procent odpadu v metropoli. Odpovědným zadáváním, kde budou stanoveny požadavky na demoliční postupy či využití recyklovaných materiálů, tak může město podle náměstka Hlubučka množství odpadu významně snižovat.

Z hlediska odpadu v domácnostech je největší výzvou třídění biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaný kompost nebo digestát. Ke snížení množství odpadů, zejména toho objemného z domácností, může přispět intenzivnější využívání sítě re-use služeb, tedy služeb upřednostňující principy opětovného využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu „železné neděle“.

„Nástroje, kterými můžeme podpořit realizaci opatření navržených ve strategii, jsou například veřejné zakázky. Je čistě na našem rozhodnutí, jaké produkty a služby budeme chtít v Praze poptávat. Dále jsou to motivační nástroje typu dotačních podpor, ale i cíleného vzdělávání a podpory komunikace, popisuje náměstek Hlubuček způsob, jak chce Praha stimulovat přechod k oběhovému hospodářství.

Novými tématy oběhového hospodářství, se kterými strategie pracuje, jsou zemědělství a potraviny. Příkladem projektů zde mohou být komunitní zahrady či komunitní kompostování, rozvoj městského zemědělství či předcházení vzniku potravinového odpadu města.

„Největším chystaným infrastrukturním projektem je bioplynová stanice připravovaná společností Pražské služby, která představuje koncovou technologii pro využití biologicky rozložitelného odpadu, který není vhodný ke kompostování. Vedle toho připravují Pražské služby také technologii na úpravu škváry, aby se 60 tisíc tun tohoto materiálu odváženého na skládku mohlo využít ve stavebnictví,“ vypočítává konkrétní projekty Petr Hlubuček.

Pilotní projekty připravují i další městské společnosti. Pražská vodohospodářská společnost, a.s. plánuje zpracování bioplynu z čistírenských kalů na bioCNG, který bude následně vtlačován do plynovodní sítě, a řešení kalové koncovky s možností energetického využití pro vytápění pražských domácností.

Strategii připravil Pražský inovační institut v úzké spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí, společnostmi Pražské služby a Pražská vodohospodářská společnost a dále s ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Economy a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
SYBA
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO