Reklama

20. 11. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Hana Tomášková

Polemika: Jak se bude nakládat s kaly v příštím roce a po uplynutí přechodného období?

Vyhláška č. 437/2016 Sb. nastavuje jednotné limity pro obsah patogenních mikroorganismů po úpravě, hygienizaci, v kalech používaných na zemědělské půdě. Tyto zpřísněné limity měly být původně závazné již od 1. ledna 2020.

S ohledem na informace, že většina čistíren nestihla vybudovat potřebné technologie, nebo nalézt jiný způsob nakládání s kaly než jejich používání na zemědělské půdě, byla připravena vyhláška, která ještě před koncem tohoto roku, prodlouží přechodné období do prosince roku 2022.

Vzhledem k tomu, že se jedná o prodloužené přechodné období, je otázka budoucího nakládání s kaly stále velmi problematická. Zajímalo nás, jak se k problematice staví Ministerstvo zemědělství ČR, VODÁRNA PLZEŇ a.s., Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. a VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.

Zeptali jsme se: Jaké je Vaše stanovisko k nakládání s kaly v roce 2020 a po uplynutí přechodného období?

 

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstvo zemědělství:

MZe podniká již řadu let kroky k tomu, aby mohly být kaly z ČOV uplatněny na zemědělské půdě. Opakovaně jedná s MŽP, problematikou se zabýval Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny ČR i Výbor pro životní prostředí Senátu ČR. V rámci výzkumu jsou navrhovány projekty, které řeší otázky spojené s bezpečným užíváním kalů, a to nejen mikrobiální kontaminaci, ale také kontaminaci mikropolutanty (zbytky léčiv, hormonů, pesticidů apod.).

MZe se snaží vytvořit takový systém pro nakládání s kaly a sedimenty, který  jednak umožní jejich smysluplné a bezpečné využití na zemědělské půdě, zajistí jejich producentům realistické a ekonomicky  únosné nakládání  a přispěje  k zachování úrodnosti půd zvýšením obsahu organické hmoty.

Jako smysluplné řešení se jeví posunutí účinnosti vyhlášky 437/2016 Sb. v oblasti mikrobiologických ukazatelů do doby  realizace hygienizačních koncovek na ČOV.

Je třeba paralelně  zvážit výsledky v současné době probíhajících výzkumných projektů, na jejichž základě by mohla být racionálně zhodnocena potenciální rizika spojená s dlouhodobým využíváním kalů z ČOV v zemědělství.

Nicméně se zjednodušením systému nakládání s kaly z ČOV se v budoucnu nepočítá, neboť se jedná o nakládání s odpadem. Domníváme se, že k řadě ústupků došlo právě při koncipování vyhlášky č. 437/2016 Sb., na základě které bylo umožněno použít kaly k širší škále plodin, a také jejich dočasné skládkování na ZPF.

 

Dana Veselá,                tisková mluvčí VODÁRNA PLZEŇ, a.s.:

Na základě rozhodnutí představenstva společnosti má VODÁRNA PLZEŇ a.s. zpracovaný projekt pro územní rozhodnutí na akci „Plzeň – Fluidní sušárna odvodněných kalů z ČOV“ z roku 2017. Rovněž  existuje i pravomocné územní rozhodnutí na tuto stavbu.

Záměr je postavit před areálem společnosti Plzeňská teplárenská a.s. (teplárnou) fluidní sušárnu kalů, kam by se přivážely odvodněné kaly z ČOV Plzeň. Topným médiem pro fluidní sušárnu kalů by byla pára přivedená z teplárny (Plzeňská teplárenská ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372