Konference se nevěnuje jen samotné kogeneraci, ale i energetické politice či trhu s elektřinou, které rozvoj kogenerace ovlivňují. I když zatím trh s elektřinou všechny výhody plynových zdrojů nevyužívá tak je stále více zřejmé, že plynové kogenerace se svým napojením na elektrickou, tepelnou i plynovou síť stávají jedním z podstatných článků energetického systému, integrujícího sektor elektroenergetiky, tepla i dopravy.
Ten bude maximálně využívat levnou ale proměnlivou výrobu elektřiny z OZE, která bude zálohována a vyrovnávána flexibilními zdroji, mezi něž bez pochyby plynová kogenerace patří.
Náměstek MPO pro energetiku a surovinovou politiku René Neděla představil základní parametry jednotlivých částí zimního energetického balíčku, jehož implementace do české legislativy podstatným způsobem ovlivní českou energetiku a bude velmi náročná.
Základním nástrojem pro plnění cílů v oblasti OZE, emisí a úspor do roku 2030 bude národní klimaticko-energetický plán, který stanoví i požadovanou trajektorii vývoje dílčích sektorových cílů. Z něho budou vycházet i vládní nařízení, která na jednotlivá tříletá období nastaví potřebné instalované kapacity jednotlivých podporovaných zdrojů energie.
V dalším bloku na vystoupení náměstka Neděli navázal ředitel odboru energetiky a teplárenství Ladislav Havel, který hovořil o přípravě novely zákona o podporovaných zdrojích. Ta nastaví pravidla podpory po roce 2020 a pro KVET přínáší významné novinky, zejména garance doby podpory pro výrobu elektřiny z KVET na 15 let.
Též bude možné žádat o podporu i pro modernizované zdroje a po ukončení doby podpory bude dle podmínek na trhu možné poskytnout podporu k vyrovnání provozních nákladů.
To potvrzuje, že výroba elektřiny z KVET i nadále zůstává jednou z priorit státní energetické politiky jako efektivní nástroj ke snižování spotřeby primárních energetických zdrojů i snižování emisí CO2.
Jednotlivým tématům, která byla na konferenci prezentována a diskutována se vrátíme podrobněji v následujících týdnech.
Komentáře