Obce budou mít právě od tohoto data povinnost vyvážet je celoročně (pokud si vyberou plnění povinnosti prostřednictvím hnědých popelnic). Vyplývá to z novely vyhlášky ministerstva životního prostředí. Doposud se odpad rostlinného původu z hnědých popelnic svážel od začátku dubna do konce října.
Nové opatření by mělo přispět i k tomu, že se o něco více naplní zatím nedostatečně využité kapacity kompostáren, jichž v posledních letech v Česku vzniklo více než pět stovek.
Podle údajů ministerstva životního prostředí (MŽP) vzniklo do loňska 529 kompostáren, nejvíce ve Středočeském, Olomouckém a Jihočeském kraji a na Vysočině. Všechny dohromady by podle dat MŽP mohly zpracovat ročně až 2,6 milionu tun bioodpadu, ve skutečnosti ho však využily jen 1,4 milionu tun (52,28 procenta).
„Kapacita kompostáren v ČR dlouhodobě převyšovala množství sbíraného bioodpadu a u těch stávajících 529 je využita zhruba jen z poloviny. Kompostárny v minulosti vznikaly v takovém množství kvůli tomu, že na ně hojně přispívaly naddimenzované dotační programy,“ uvedl k otázce nadkapacity kompostáren výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka.
Novela vyhlášky může nicméně vést k lepšímu třídění bioodpadů, což je jednoznačně důležité a pozitivní. „Co největší třídění bioodpadu ze strany občanů a obcí je důležitým nástrojem na snížení množství směsných komunálních odpadů a omezení potřeby ukládat je na skládky či odvážet do spaloven,“ dodal.
Upozornil však, že stále není dostatečně vyřešen problém s odbytem kompostu například do zemědělství. V půdě chybí organická hmota, ale řada kompostáren má stále problém, kde své komposty uplatnit, což bude ještě třeba vyřešit.
Pokud obce již na svém území mají zaveden systém komunitního kompostování, pak podle vyhlášky bioodpady z hnědých popelnic svážet nemusejí. Bioodpady lze sbírat také např. ve sběrných dvorech. Některé obce a města celoroční sběr biologicky rozložitelného odpadu již zajišťují. Příkladem dobré praxe je Hradec Králové, Ostrava nebo Rožnov pod Radhoštěm.
Co patří do bioodpadu?
Mezi biologicky rozložitelné patří odpady ze zahrad – tráva, listí nebo větve – a kuchyňské odpady rostlinného původu. Obec nemá povinnost zajišťovat sběr biologického odpadu živočišného původu, tedy masa, kostí, mléčných výrobků a vajíček včetně skořápek.
Česká republika má do roku 2035 recyklovat nejméně 65 procent všech komunálních odpadů. To znamená, že během 15 let musíme procento recyklace komunálních odpadů navýšit o 30 procent. Ke stejnému roku 2035 se má podle evropských cílů zároveň snížit skládkování komunálních odpadů, a to na 10 procent.
Tříděním se získávají potřebné druhotné suroviny pro další recyklaci, například papír jde do papíren, sklo do skláren, z plastů se vyrábí tkaniny a řada dalších materiálů, z bioodpadů pak kompost k aplikaci na půdu nebo energie v bioplynových stanicích apod. I tyto zpracovatelské a recyklační firmy sdružuje ČAOH.
Platí, že primární třídění je klíčové, má však jen určitý potenciál, který k dosažení vysokého evropského cíle objektivně stačit nebude. Proto je již nyní zřejmé, že primární třídění bude nutné zčásti doplnit navazujícím strojovým dotříděním komunálních odpadů.
„To se však stále bavíme jen o separaci, tedy přípravě dostatečného množství vytříděných druhotných surovin pro další využití. Na ni musí navazovat samotná recyklace. Bohužel návrh nové národní odpadové legislativy zatím žádné nástroje na podporu skutečné finální recyklace neobsahuje,“ říká Havelka.
Skládkovací poplatek a termín zákazu skládkování s jistotou odkloní odpady ze skládek – dle evropského termínu k roku 2035. To ale nestačí. Jaké nástroje je v následujících letech posunou směrem k recyklaci, to ze zákona vůbec není jasné.
Ekologové a další odborníci upozorňují, že odpady odkloněné ze skládek mohou skončit v kapacitách nových spaloven. To by ale vedlo k tomu, že by Česká republika nesplnila recyklační cíle. Novou legislativu je tedy třeba doplnit o funkční systémové nástroje na podporu recyklace.
Rozšíření sběru bioodpadu začne od 1. dubna 2019 v souvislosti s novelou (č. 210/2018) vyhlášky ministerstva životního prostředí o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů (č. 321/2014 Sb.).
Na stránkách MŽP je také k dispozici materiál o způsobu sběru biologicky rozložitelného odpadu v obcích. Novela vyhlášky přináší rovněž novou povinnost pro obce zajistit oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků (§ 2 odst. 7). Tuto povinnost však budou obce mít až od 1. ledna 2020.
Komentáře