Obce, města a odborníci zálohování nechtějí

Zavedení povinného zálohového systému na PET lahve a plechovky, k němuž ministerstvo v květnu představilo teze legislativní úpravy, vyvolalo bouřlivé a odmítavé reakce u odborné veřejnosti i municipalit. Projevily se na konferenci Odpady a obce 2023.

Jedna z panelových diskusí byla na letošní konferenci Odpady a obce zaměřena na dopady návrhu obalového nařízení na český obalový a odpadový průmysl. Během debaty se odborníci mimo jiné dotkli i tématu zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky.

Debatu otevřel Pavel Drahovzal, který je starostou obce Velký Osek a místopředsedou Svazu měst a obci ČR, když uvedl, že myšlence zálohových obalů není z hlediska přístupu k životnímu prostředí a oslovení veřejnosti co vytknout.

„Každý odpad uváděný na trh, čímž myslím to, že každý výrobek je budoucím odpadem, by měl mít zpátky v oběhu určitou využitelnost. Z mého pohledu - poučeného představitele komunální sféry – nezáleží na tom, zda se využije jako materiál nebo energie. Klíčové je pro mě to, že neskončí na skládce,“ naráží Drahovzal na hierarchii nakládání s odpady.

Jenomže v případě zálohovaných obalů musíme podle něj být upřímní sami k sobě. „Jestliže zavedeme zálohované PET lahve a plechovky, pak se ptejme, proč nezavedeme zálohy i u všech ostatních výrobků. Proč to má fungovat jen pro určitý segment trhu? Proč bychom měli najednou občanům vysvětlovat, aby po 25 letech, kdy nosili sešlapané PETky do žlutých kontejnerů, je teď nesešlapávali a nosili do obchodů,“ říká Drahovzal a pokračuje:

„Chci navodit úvahu o tom, zda zálohování je smysluplné z hlediska ochrany životního prostředí. Z mého pohledu není, protože jsme zavedli systém a občany naučili třídit. A pak se logicky ptám, zda když se zavede zálohování pro PET lahve a plechovky, bude to finální stádium? Nemělo by to být u všech výrobků? Protože obal je také výrobek.”

Na dotaz, jak můžeme zabránit přijetí obalového nařízení a zavedení povinného a plošného zálohování PET lahví a plechovek David Surý z Ministerstva životního prostředí uvádí: „Kdo je proti tomu, aby něco prošlo, ten se musí obrátit na poslance. Nicméně změna nastala ve vládě, v jejím programovém prohlášení,” uvádí Surý a dodává: „Pokud máme debatovat o zálohovém systému, mluvme o konkrétních parametrech, aby diskuze byla nad něčím.“

Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství, připomněl, že k návrhu obalového nařízení vypracovalo Česko rámcovou pozici. Z ní vyplývá, že rozhodnutí o tom, zda zavést nebo nezavést zálohový systém, by mělo být na každém členském státu a nemělo jej definovat nařízení.

„Není možné měnit pravidla hry uprostřed hry. Česká republika upozornila, že nařízení je napsáno tak, aby členský stát po zavedení zálohového systému nemusel plnit 90% cíl sběru. Když ale nebude mít zaveden zálohový systém, pak musí stále sbírat 90 % PET lahví,“ přibližuje Petr Havelka.

Podle Petra Havelky má zavedení zálohového systému smysl v zemích jako je například Francie, kde systém třídění v obcích dokáže vytřídit pouze dvě láhve z deseti. „Tam si s tím neví rady, tak jim pomůže tento nástroj. Česká republika je ale v odlišné pozici. Proti zálohování se vyjadřují i regionální politici, protože bude mít jednoznačně negativní dopady pro rozpočty měst a obci,“ pokračuje Havelka. Zdůraznil také, že zavedení záloh by pro naši republiku bylo cestou zpět, jelikož máme velmi dobré výsledky.

Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství, připomněl, že hlavním tématem dnešního světa je boj proti klimatickým změnám. S tím souvisí, že rozhodnutí o zavedení zálohového systému se opíralo o průzkum veřejného mínění, podle kterého bylo pro zavedení 80 %. Respondenti ovšem měli dojem, že zálohováním bude zavedeno opakované plnění lahví.