Ministerstvo životního prostředí předkládá k projednání v pracovních komisích Legislativní rady vlády návrh novely vodního zákona a souvisejících právních předpisů. Hlavním důvodem je nutnost úplné transpozice evropské směrnice o čištění městských odpadních vod, která nově klade větší důraz nejen na ochranu vod a životního prostředí, ale také na veřejné zdraví, energetickou účinnost a oběhové hospodářství.
Návrh počítá s tím, že městské odpadní vody z aglomerací s 1 000 a více ekvivalentními obyvateli budou zpravidla odváděny kanalizací. Individuální systémy zůstanou možné tam, kde napojení na kanalizaci nebude technicky proveditelné, nepřinese dostatečný environmentální přínos nebo by bylo nepřiměřeně nákladné. Jejich provoz má být nově evidován a více kontrolován. Významnou změnou bude přísnější čištění odpadních vod. Vedle sekundárního a terciárního čištění se zavádí také kvartérní čištění zaměřené na odstraňování mikropolutantů, například zbytků léčiv, kosmetických přípravků, pesticidů, PFAS nebo mikroplastů. Pokročilé čištění se má týkat především velkých čistíren a čistíren v rizikových oblastech.
S kvartérním čištěním souvisí také zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců. Výrobci humánních léčivých a kosmetických přípravků mají prostřednictvím kolektivních systémů hradit nejméně 80 procent investičních a provozních nákladů na odstraňování mikropolutantů. Novela se zaměřuje také na srážkové vody. Ve vybraných aglomeracích mají vznikat integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami a návrh počítá se zrušením dosavadních výjimek z úhrady za odvádění srážkových vod do jednotné kanalizace. Cílem je motivovat k jejich zasakování a akumulaci a současně snížit zatížení kanalizačních systémů.
Součástí návrhu jsou rovněž požadavky na energetickou neutralitu čistíren, energetické audity a podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Novela zároveň zavádí zdravotní dohled nad městskými odpadními vodami, který má mimo jiné umožnit včasné zachycení některých epidemiologických hrozeb a sledování antimikrobiální rezistence. Nová pravidla si vyžádají významné investice. Jejich celkové investiční náklady jsou odhadovány na 115,8 až 176,1 miliardy korun, provozní náklady pak na 5 až 6,5 miliardy korun. Přesnější vyčíslení nákladů, včetně dopadů na cenu stočného a možných zdrojů financování, má přinést Národní prováděcí program, který má být zpracován do konce října 2026.
Navrhovaná účinnost zákona je od 1. července 2027.
Termín připomínek: 24. září 2026
Soubory ke stažení:
Komentáře