Na všem se budou podílet desítky lidí z 12 externích firem, zásadní proto bude organizace práce a dodržování hygienických opatření. „Logistika bude důležitá. Snažíme se zajistit, aby se jednotlivé pracovní skupiny pokud možno nepotkávaly a aby se lidé z externích firem nemíchali s pracovníky elektrárny, zároveň ale musí dobře fungovat vzájemná komunikace a výměna informací,“ řekl šéf elektrárny Vítězslav Chmelař.
Opravy budou probíhat takřka na všech lokalitách elektrárny – na obou nádržích a v mnoha místech pod zemí. „Pro zajištění dlouhodobého provozu bude důležité například vybudování přehrážky nad dolní nádrží, která bude zachycovat naplaveniny a sedimenty, aby zbytečně nezanášely dno nádrže,“ vysvětlil Vítězslav Chmelař s tím, že přehrážka bude kousek nad dolní nádrží.
„Když přinese větší voda bahno, automaticky se bude usazovat nad přehrážkou a do dolní nádrže se nedostane. Stejně tak se budou o přehrážku zachycovat větve nebo kmeny stromů, voda přitom bude protékat skrz okna nebo v případě nárazové vlny přeteče přes přehrážku,“ upřesnil Chmelař.
Práce budou probíhat také na horní nádrži, která bude od 6. června na tři týdny úplně vypuštěná, aby mohli odborníci pokračovat v pravidelné údržbě bodových poruch a údržbě vtokového objektu.
V podzemních útrobách elektrárny se chystá například kompletní výměna reverzačních odpojovačů turbíny TG1 za modernější typ a také netradiční pokus uvnitř potrubí. Jde o testovací projekt, kterým by měla otestovat možnost využití robota při automatizovaném nátěru velkého potrubí.
Letos budou odborníci zkoušet robota při nátěru potrubí pod horní nádrží a pokud bude úspěšný, pustí se v příštích letech do vývoje většího robota a nátěru přivaděčů spojujících dolní a horní nádrž, které mají průměr 3,6 metru a jsou dlouhé kolem 1,5 kilometru.
„Dlouhé stráně jsou stále důležitějším prvkem při stabilizaci energetické soustavy České republiky a proto jim věnujeme mimořádnou pozornost. To se nám vyplácí, průběžná modernizace a důkladné opravy nám pomáhají zvýšit spolehlivost a bezpečnost provozu.“ vysvětli ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.
Elektrárna Dlouhé stráně, největší přečerpávací vodní elektrárna Skupiny ČEZ, jejíž strojovna i další technologie jsou pod zemí, slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. V rámci jeho přečerpávacího cyklu umí „napumpovat“ do české energetické sítě až 3,5 milionu kWh.
Vodní elektrárny v ČR slouží jako významný doplňkový zdroj schopný rychlého najetí na plný výkon (v řádu desítek vteřin) a operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR.
Zvýšené využívání přečerpávacích zdrojů je dáno nutností stabilizace energetické soustavy ČR ze strany provozovatele přenosové soustavy, která je zatěžována výrobou ze zahraničních i domácích obnovitelných zdrojů. Současně se projevuje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček.
Podívejte se prostřednictvím virtuální prohlídky, jak funguje přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Více o vodních elektrárnách ČEZ, a. s. na www.cez.cz
K investicím ČEZ do vodních elektráren:
V rámci modernizací vodních elektráren ČEZ byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Soustrojí elektráren díky modernizacím navýší svou průměrnou účinnost o cca 4-5 %.
Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku modernizací ještě projdou, a budou tak připravena na obnovitelnou, bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl investic do vodních elektráren ještě umocňuje sucho a obecně nejisté klimatické podmínky posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.
Foto: pixabay
Komentáře