Ministři životního prostředí evropské osmadvacítky na neformálním setkání v Sofii jednali o zkušenostech členských států v boji proti znečištění ovzduší, o zjednodušeních při naplňování evropské legislativy a o přípravě na mezinárodní klimatická jednání, která uvedou do praxe schválenou Pařížskou dohodu.
Českou republiku zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
Zástupci evropských států se shodují, že znečištění ovzduší je v celé EU závažným environmentálním a sociálním problémem, který představuje pro většinu členských států řadu výzev politických i odborných.
V Evropě předčasně umírá na následky znečištěného ovzduší podle Evropské agentury životního prostředí [1] na 400 tisíc osob ročně. Podle odhadů Státního zdravotního ústavu pak v České republice v roce 2016 zemřely předčasně na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 4 tisíce lidí.
Diskuze ministrů se proto soustředila na vyhodnocení současných přístupů a příklady dobré praxe v jednotlivých zemích.
Účastnící neformální rady se pak shodli, že změny jsou nutné nejen v nastavených politikách, jejich vzájemném provázání a spolupráci všech úrovní veřejné správy, ale také do určité míry v životním stylu a postoji lidí.
„Dle našeho názoru je potřeba se soustředit na konkrétní opatření a hledání účinných řešení, která místo nárůstu administrativy a zátěže v členských státech, krajích či obcích, povedou ke skutečně pozitivním dopadům.
Jako příklad dobré praxe v obcích jsme uvedli u nás velmi úspěšné kotlíkové dotace, díky nimž se už vyměnilo nebo právě vyměňuje v českých domácnostech přes 65 tisíc starých neekologických kotlů.
Jsou ale i oblasti, kde je nadále nutno podniknout razantnější změny. Jednou z nich je například narůstající znečištění ze spalovacích motorů ve velkých městech,“ zdůraznil náměstek Smrž některá témata z diskuze o dosažení lepší kvality ovzduší.
Jako nutnost vyzdvihl i potřebu mezirezortní diskuze např. právě v otázce dopravy a společného přístupu třeba v otázce přeshraničního znečišťování ovzduší.
Dalším tématem jednání ministrů byly možnosti zlepšení a především zjednodušení implementace legislativy EU v oblasti životního prostředí pomocí stávajících nástrojů a sdílení zkušeností či tolik potřebné snížení administrativní zátěže.
V otázce přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (tzv. EIR) vidí Česká republika hlavní potenciál především v možnosti výměny zkušeností a sdílení příkladů dobré praxe.
V tomto ohledu ČR uvítala spuštění nástroje spolupráce mezi členskými státy, tzv. Peer2peer, který se snaží aktivně využít. „Za ČR jsme podali již tři žádosti na konkrétní projekty mezistátní spolupráce – v oblastech plastů a nakládání s odpadem a kvality ovzduší.
Zároveň se plánujeme zúčastnit i workshopů k oběhovému hospodářství a k implementaci směrnice o emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší. Ty prostřednictvím stejného nástroje pořádá Maďarsko,“ uvedl Vladislav Smrž.
Druhý den zasedání ministři diskutovali mj. o aktuálních otázkách mezinárodních vyjednávání o ochraně klimatu a především určení strategického přístupu členských států EU během jednání v tomto roce.
„Tento rok je zásadní vzhledem k tomu, že by měla být přijata pravidla pro provádění Pařížské dohody během zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne v prosinci 2018 v polských Katovicích.
Cílem naší diskuze byla snaha o nadefinování hlavních požadavků EU, které bychom měli prosazovat během nadcházejících vyjednávání.
Během zasedání v Katovicích totiž proběhne klíčová politická debata zaměřená na první hodnocení cílů Pařížské dohody (tzv. Talanoa dialog), na naplňování opatření a politik před rokem 2020 či financování klimatických opatření,“ shrnul náměstek Smrž nejdůležitější aktuálně projednávané prvky mezinárodních klimatických jednání.
Poznámky:
Komentáře