Ministři členských zemí EU odpovědní za energetiku na svém pravidelném zasedání v Bruselu poprvé detailně diskutovali návrhy v oblasti správy Energetické unie, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a nového uspořádání trhu s elektrickou energií, který má zaručit, že Evropská unie dostojí svým závazkům a dojde k naplnění klimaticko-energetických cílů do roku 2030.
Balíček výrazným způsobem změní dosavadní fungování energetického trhu v EU. „Čeká nás těžké vyjednávání, které, jak pevně doufám, nebude zbytečně uspěcháno a vysoké ambice Komise ukončit projednávání již v tomto roce ustoupí realistickému přístupu, který si tento komplexní soubor návrhů zaslouží. Rychlost nesmí být na úkor kvality“, uvedla náměstkyně Lenka Kovačovská.
Rok 2017 má být z hlediska projednávání výše uvedených norem klíčový. Jedná se o výraznou revizi evropské energetické legislativy, která je co do obsahu i objemu bezprecedentní.
Nařízení o správě Energetické unie nastavuje nový rámec plánování politik v oblasti energetiky a klimatu založený na integrovaných národních plánech. Prostřednictvím těchto plánů a zpráv o pokroku si budou členské státy volit národní příspěvky k plnění evropských cílů do roku 2030 a Komise bude monitorovat jejich plnění.
Pro ČR bude v tomto směru klíčové, aby byla nejprve jasně a přesně vymezena metodologie, pro stanovení národních příspěvků, a způsob, jakým bude Komise stanovené příspěvky hodnotit.
„Česká republika v tomto ohledu vnímá rozpor mezi stanovením národních příspěvků členských států v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které by měly mít orientační (a tedy nezávaznou) povahu, a postupem stanoveným v tomto návrhu nařízení. Ten umožňuje Komisi vyhodnotit dostatečnost příspěvků a případně doporučit zvýšení úsilí. Návrh nařízení pak nedává jistotu, že tato doporučení budou mít nezávazný charakter,“ uvedla náměstkyně Kovačovská.
Důvodem revize směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a směrnic o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov je potřeba zohlednit nové cíle EU v těchto oblastech do roku 2030.
ČR se ztotožňuje s návrhem cíle EU pro OZE do roku 2030 ve výši 27 %, nicméně upozornila na to, že by členské státy měly mít větší volnost pro nastavení trajektorie národního příspěvku k dosažení unijního cíle. Oproti závěrům Evropské rady z října 2014 však Komise navrhuje pro energetickou účinnost závazný cíl ve výši 30 %.
„Proti tomu se bude Česká republika vyhrazovat a bude prosazovat nezávaznost cíle ve výši 27 %. Z posledních jednání o tomto návrhu je patrné, že v žádném případě nezůstaneme osamoceni.“, zdůraznila náměstkyně Lenka Kovačovská.
Také nové uspořádání trhu s elektřinou bude zásadní pro úspěch celého balíčku. Hlavním aspektem těchto čtyř legislativních návrhů je harmonizace a centralizace unijní energetické politiky na úkor národních politik a obecně posílení regulace celého odvětví oproti snaze vrátit se k tržním podmínkám na trhu s elektřinou.
„Česká republika stejně jako mnoho dalších států nesouhlasí se zavedením Regionálních provozních center (ROCs). Závažným problém je také skutečnost, že nově navrhované právní předpisy zásadním způsobem zasahují do právě schvalovaných či nedávno schválených síťových kodexů. Zavádí se tím nebezpečný precedent,“ uvedla ve svém vystoupení náměstkyně Kovačovská.
Na závěr Rady vystoupila česká delegace s pozváním adresovaným komisaři pro klima a energetiku M. A. Canetemu a přítomným ministrům k účasti na 12. plenárním zasedání Evropského jaderného fóra, které se uskuteční v Praze ve dnech 22. a 23. května.
Komentáře