Ministerstvo financí prostřednictvím ministra Zbyňka Stanjury (ODS)představiloparametry tzv. windfall tax (označována též jako daň z neočekáváných zisků, válečná daň a další). Daň má postihnout oblasti ekonomiky a společnosti generující neočekávaně vysoké zisky. Účelemjezískat prostředky na financování mimořádných výdajů. Mezi zasažené segmenty patří výroba a obchod s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžba energetických komodit, petrochemie a velkoobchod s pohonnými hmotami.
Windfall tax
Zbyněk Stanjura ve čtvrtek večer představil parametry daně z neočekáváných zisků (dále WFT), přestože ekonomika tento pojem sama o sobě nezná. Daň má být zavedena na tři roky – 2023, 2024 a 2025. Daňová přirážka, o kterou se navýší sazba DPPO, činí dle prezentace ministerstva 60 %. To znamená, že „nadměrné“ zisky by byly zdaněny 79 %, nikoli 60 %. Zda jde o přirážku k DPPO nebo o sazbu daně není zcela jisté.
Neočekávané zisky ministerstvo vypočte z průměru čtyř předcházejících let, který bude následně navýšených o 20 %. Vše nad tuto hranici má být zdaněno s přirážkou WFT. Zde rovněž panuje rozpor v porovnávání – prezentace uvádí 4 předcházející roky, ale v závorce je uvedeno 2018-2021. Nepanuje tak shoda na tom, jak se daň vypočte pro rok 2024 a 2025 – tedy zda jde o klouzavý průměr, nebo průměr pevně daný (lze obecně předpokládat, že rok 2022 bude výsledkově lepší než rok 2018).
Výnos z WFT pro rok 2023 Stanjura odhaduje na 85 miliard. Z toho mají 33 miliard odvést banky a zbytek má převážně odvést energetický sektor.
Odborníci: Jak k těmto číslům Ministerstvo došlo?
V případě bank se odborníci shodují na tom, že netuší, jak Ministerstvo k této částce došlo. Dle jejich propočtů se bude jednat o jednotky miliard. Co se týká energetiky – např. ČEZu, tak tam je situace podstatně složitější, jelikož se musí započítat i vliv cenového stropu pro výrobce zavedeného na úrovni EU. Cenový strop pro výrobce činí 180 EUR/MWh, cokoli nad tuto hodnotu se zdaní 100 %.
Tyto dvě zmíněné daně je tak potřeba vnímat dohromady, protože se vzájemně ovlivňují. Parametry cenového stropu pro výrobce nejsou dosud známy – např. zda se bere jednotlivě nebo jako vážený průměr cen výrobců. Cenový strop na úrovni EU má platit od prosince 2022 do června 2023.
Ministerstvo financí nicméně vneslo na trh další nejistotu v podobě toho, že plánuje zavést limity pro jednotlivé výrobní zdroje. Tedy obdobu evropského cenového stropu pro výrobce. Ty mají být nižší než 180 EUR/MWh. Zavedeny mají být v novele energetického zákona. Na kdy se však novela chystá a kdy mají být limity známy, není jasné. Pokud by byly opravdu zavedeny do novely, tak lze polemizovat o dočasnosti řešení. Dočasnou platnost daně přitom Evropská komise zdůrazňovala.
V prvním návrhu evropského cenového stropu pro výrobce jeho zavedení vylučovalo možnost jakéhokoli dalšího zdanění. Důvodem byla snaha podnítit další potřebný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). V druhém a přijatém návrhu byla tato podmínka nicméně vypuštěna.
Dopad na energetické společnosti bude podstatný. Akcie ČEZu se v reakci na vystoupení ministra financí propadly z cca 940 CZK/ks na 855 CZK/ks, tzn. o takřka 10 %. Během dne se obchodují na úrovni okolo 880 CZK/ks.
Nesystémové kroky
Společnosti, kterých se WTF týká, daň značně kritizují. Skupina Sev.en na svém twitterovém účtu napsala, že vláda bere peníze společnostem, které jsou jako jediné schopné ve velkém investovat do nových elektráren a tepláren. Přitom dle nich vedla energetická politika EU a ČR právě k tomu, že je nejen tuzemský energetický sektor podfinancovaný, což zapříčinilo nynější krizi v rozsahu, v jakém je.
Výrobci se shodují, že v uplynulých letech byla cena elektrické energie tak nízko, že se jim nevyplatilo investovat do nových zdrojů. Tato situace se proto může opatřením ministerstva financí opakovat. Do výpočtu „neočekávaných“ zisků navíc vstupují krom roků ovlivněných pandemií covidu také zcela jiné ceny povolenek, než které jsou na trhu nyní. Změna energetického trhu je z principu výpočtu zcela zanedbána.
Noční můra pražské burzy a pro developery OZE
Kroky ministerstva financí jsou trnem v oku obchodujícím na pražské burze s cennými papíry. Přestože mnoho z nich s WFT v určitém rozsahu souhlasí, chtěli již dávno znát nastavení daně, o kterém se spekulovalo několik měsíců. To však stále není zcela jasné. Navíc ministerstvo zmínilo, že zavede cenové stropy v neznámé výši pro výrobce elektrické energie neznámo odkdy. Zde je důležité, že nemusí být přechodné.
U obnovitelných zdrojů energie jde přitom situaci řešit mnohem elegantněji. A to pomocí aukcí – provozní podpory. Ta není v plánu pro fotovoltaiky. Development větrných elektráren pak trvá několik let.
Aukce fungují v ČR na principu CfD, což v podstatě znamená, že výrobce si vysoutěží fixní cenu. Pokud je cena na denním trhu nižší než vysoutěžená, tak rozdíl výrobci doplácí stát a naopak. Pokud by stát limity opravdu zavedl, tak přenáší značné riziko spojené s prodejem elektrické energie na výrobce, ale bere mu rizikovou prémii v závislosti na výši cenového stropu.
Komentáře