Metodu představili vědci z Guelphské univerzity ležící v kanadské provincii Ontario, pro kterou je právě jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie.
Jednou z hlavních výzev, které jaderná energetika globálně čelí, je vypořádání se s použitým jaderným palivem. V současné době se jako nejschůdnější řešení jeví jeho uložení v trvalých úložištích, ve kterých by po dobu desítek tisíc let jeho radioaktivita postupně klesla na hodnoty srovnatelné s přirozenou radioaktivitou uranu.
Bezpečné uložení po takto dlouho dobu nicméně klade extrémní nároky na kvalitu použitých materiálů, které musí zajistit bezpečné uchování použitého paliva a zamezit případným únikům radioaktivních prvků do životního prostředí.
„Jaderná energetika poskytuje čistý zdroj elektrické energie. Nicméně jde zde potřeba se vypořádat s jaderným odpadem z reaktorů, které produkují elektřinu,“uvedl Khashayar Ghandi, vedoucí studie.
Tým vědců z kanadské Guelphské univerzity pod vedením chemika Khashayara Ghandiho nyní představil novou metodu výzkumu, která jako vůbec první využívá antihmotu ke studiu procesů spojených s dlouhodobým ukládáním radioaktivních odpadů.
Výzkum má podle vědců přispět k návrhu bezpečných podzemních úložišť, která by poskytla možnost pro trvalé uložení radioaktivních odpadů nejen z Ontaria. Bezpečné přepracování či uložení použitého paliva je klíčové pro budoucnost jaderné energetiky, která pokrývá téměř 60 % výroby elektrické energie v provincii.
Pro dlouhodobé uložení použitého paliva se počítá s využitím hlubinných úložišť v geologicky stabilních oblastech, kde stovky metrů skály a hlíny zajistí dostatečné odstínění kontejnerů s odpadem.
Tým kanadských vědců a studentů se ve spolupráci se svými francouzskými protějšky zaměřil na výzkum chemických vlastností a elektronové struktury materiálů na nano úrovni. Ultra tenké vrstvy hlíny podrobili na urychlovači částic bombardování miony, nestabilními částicemi se záporným elementárním elektrickým nábojem.
Na základě prvních výsledků měření z urychlovače by tato metoda měla podle vědců poskytnout nové možnosti pro studium vlivu radiace a materiály, které by měly být využity při budování trvalého úložiště.
„Tento systém může být nyní využit spolu s dalšími měřeními pro určení a pomoc při návrhu nejlepšího materiálu pro kontejnery a bariéry pro nakládání s jaderným odpadem,“ dodává Ghandi.
Podle Ghandiho však výzkum ukázal zajímavé vlastnosti jílovité hlíny, která by tak mohla být využita i v jiných průmyslových odvětvích. Jíly mohou být například využity jako katalyzátory pro chemickou přeměnu látek, z čehož by mohly těžit například petrochemické společnosti vyrábějící rozličné produkty z ropy.
Jíly by dále mohly být využity pro zachycování skleníkových plynů jako CO2 a jejich následnou přeměnu na jiné sloučeniny. Stejně tak by podle něj mohly v kombinaci s jinými materiály posloužit při výrobě a skladování vodíku.
Zdroj: oenergetice.cz
Komentáře