V době letních prázdnin se objevila řada reakcí na zveřejněné informace o hygienickém zabezpečení pitné vody, souvisejících zdravotních rizik i možném dopadu na vlastnosti chuť a pach (organoleptické vlastnosti). Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z.s., považuje za nutné na některé výroky reagovat a uvést je do kontextu českého i celosvětového vodárenství.
V první řadě je nutné připomenout, že pitná voda z veřejného vodovodu je v souladu s požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. trvale sledována dvěma skupinami parametrů:
- mikrobiologické a biologické parametry;
- fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele.
Skupina mikrobiologických a biologických parametrů je z hlediska hygienického považována za závažnější. Pitná voda je hygienicky zabezpečována, aby pro tyto ukazatele dosahovala trvale hodnot daných platnými právními předpisy. Ve většině vodáren se tak k hygienizaci vody používá chlór nebo sloučeniny chlóru. Jeho max. koncentrace v pitné vodě je platnými právními předpisy stanovena v dostatečně bezpečné výši 0,3 mg/l a vychází z doporučení a ze studií Světové zdravotnické organizace.
Existují i jiné způsoby hygienického zabezpečení pitné vody, ale ty se využívají v místě výroby pitné vody – na úpravnách a nemají dlouhodobější účinek v distribučním systému. Pro desinfekci vody při delší době zdržení v distribuční síti se proto využívají přípravky, které chlór obsahují.
Bohužel při vyšší teplotě vody a dlouhé době zdržení vody v distribučním systému mohou vznikat vedlejší produkty chlorace, mezi které patří trihalogenované látky (THM) a zde existují studie, které dávají do souvislosti THM v pitné vodě s výskytem rakoviny močového měchýře. Dle odborných názorů urologů je ale dominantní důvod rakoviny močového měchýře zapříčiněn zcela jiným faktorem a tím je kouření. I celoživotní konzumace pouze vody s limitním obsahem THM tak může být spojována s desetinovým vlivem oproti např. kouření, jak sdělil Lidovým novinám primář urologického oddělení Nemocnice Na Bulovce Jan Hrbáček. Je proto velmi neuvážlivé a nepřijatelné strašit konzumenty kohoutkové vody, že z pitné vody hrozí rakovina močového měchýře.
Studie, které byly publikovány k této problematice, je vhodné komunikovat mezi odborníky, nikoliv mezi laiky a novináři. A pokud se v novinách objeví takový článek s obrovským titulkem „Riziko rakoviny z pitné vody“, tak to lze považovat pro laickou veřejnost za poplašnou zprávu. Málokdo totiž v drobném tisku článku věnuje stejnou pozornost názoru lékařů urologů, kteří riziko vzniku nádoru močového měchýře z pitné vody považují za velmi nízké!
Komentáře