Jaké dopady na životní prostředí bude mít válka na Ukrajině?

Válka, kterou rozpoutala Ruská federace proti svému sousedu, je rámovaná myriádou lidských tragédií. Je pochopitelné a správné, že dopady na životy a živobytí ukrajinského národa mají větší váhu, než úvahy o environmentálních dopadech válečných aktivit. Ale podívejme se i na ně.

Dopady ozbrojených konfliktů se liší v závislosti na intenzitě a trvání konfliktu, typu terénu a záměru válčících stran k použití životního prostředí jako zbraně. Je příliš brzy na komplexní odhady podložené neúplnými informacemi z bojových operací o dopadech současného konfliktu na životní prostředí, nicméně i z těchto informací lze jednoznačně dovodit, že budou značné.

Cílem tohoto textu není hluboká analýza všech dopadů války na Ukrajině, jako spíše pokus zarámovat přemýšlení o tomto konfliktu i směrem k životnímu prostředí. Tyto úvahy vychází nejen ze znalostí fungování složek životného prostředí, konzultací s evropskými kolegy, ale i existujícího souboru literatury o dopadech války na životní prostředí.

Tato literatura sahá několik desetiletí zpět, je podpořena řadou vědeckých studií a je zakotvena v omezeném počtu renomovaných znalostních institucí (např. The Peace Research Institute v Oslu, RAND Corporation, Woodrow Wilson Institute) a několika specializovaných vědeckých časopisech (např. Journal of Peace Research).

Ozbrojené konflikty způsobují kontaminaci životního prostředí mnoha různými způsoby:

• Mnoho konvenčních zbraní obsahuje toxické složky, hořlaviny a zápalné látky, těžké kovy a jiné nebezpečné látky.
• Použití chemických nebo biologických zbraní vede k dlouhodobému narušení potenciálu zásobování vodou.
• Zničení infrastruktury, jako jsou ropná zařízení nebo průmyslová zařízení, může způsobit vážné a dlouhodobé znečištění.
• Nebezpečí poškození jaderných zařízení, nebo dokonce jaderná válka by způsobila extrémní jaderné znečištění a dlouhodobé a v mnoha případech nevratné poškození lidského zdraví a životního prostředí.
• Zničení čistíren vody může vést k vážnému znečištění vod.
• Ničení budov a infrastruktury, stejně jako zanechání poškozené vojenské techniky, vytváří velké množství odpadu a suti, ale i kapalných toxických odpadů a kontaminované zeminy.

Poškození terénu a ekosystémů:

• Pozemní invaze a přesuny personálu a vybavení, stejně jako mobilita na bojišti, vždy ignorují chráněná území nebo oblasti citlivé na přírodu a biologickou rozmanitost. V případě Ukrajiny jsou tyto oblasti často zahrnuty do panevropské Smaragdové sítě chráněných oblastí.
• To může vést k vážnému (dočasnému) zničení biologické rozmanitosti a tradičně zanechává v krajině trvalé dopady (viz naše výsledky národní inventarizace kontaminovaných míst ).
• Totéž může platí v citlivých mořských prostředích Azovského a Černé moře.

Vojenské operace jako takové jsou velmi náročné na zdroje

• Spotřeba obrovského množství paliva způsobující emise skleníkových plynů, klasických polutantů i persistentních organických látek.
• Požáry, likvidující obydlí i jinou infrastrukturu, způsobují jak emise, tak ztrátu neobnovitelných zdrojů.
• Materiální zdroje (kovy, elektronická zařízení atd.) potřebné pro vojenské dodávky. Ty se často ztrácejí kvůli použití nebo zničení během konfliktu a obecně je třeba je vyměnit během dlouhotrvajících konfliktů.
• Dopady spojené s uprchlíky znamenají v závislosti na počtu a řízení toků uprchlíků dopady na využívání zdrojů, produkci odpadu, mobilitu a potřeby bydlení atd.

Dlouhodobější a nepřímé dopady války na životní prostředí

• Ozbrojené konflikty lze téměř ve všech ohledech považovat za „udržitelný rozvoj obráceně“, protože mohou země vrátit na mnoho let zpět. Válka je protikladem udržitelnosti.
• Záleží na povaze konfliktu a míře zničení, ale i z iniciálních zpráv je zřejmé, že tato válka bude mít dlouhodobý dopad.
• Finanční zdroje na provádění environmentálních politik mají tendenci ztrácet význam kvůli potřebám v jiných klíčových oblastech společnosti, jako je lidské zdraví, hospodářská obnova atd.
• Přestavba a rekonstrukce vyžaduje velké množství zdrojů (např. beton, sklo, ocel, …). Ty mají významnou ekologickou a uhlíkovou stopu. Myšlenka, že tato přestavba může probíhat udržitelnějším způsobem, je samozřejmě vznešená, ale často není prioritou.
• Specifická environmentální infrastruktura, např. úpravny vody, čistírny odpadů, monitorovací stanice je třeba obnovit nebo přestavět. To často není nejvyšší priorita.
• Zaměření tvůrců politik je odkloněno od „měkčích“ oblastí tvorby environmentální politiky, jako je ochrana přírody.
• Země často bojují s plněním mezinárodních závazků v rámci mnohostranných dohod o životním prostředí.

Z pohledu EU existují potenciálně širší a dlouhodobější důsledky, pokud jde o cíle Evropské zelené dohody, např. změny energetického mixu. Je zřejmá potřeba udržet dlouhodobé cíle EGD v centru pozornosti a začlenit základní myšlení udržitelnosti do rozhodnutí, která jsou činěna směrem k evropské reakci na ukrajinskou krizi a budoucí spolupráci s východním sousedstvím, nicméně celá řada výchozích paradigmat bude muset být přehodnocena.

Tyto úvahy jdou nad rámec této stručné poznámky a budou vyžadovat uvážená rozhodnutí založená na integrované analýze dostupných dat, analýze, modelování a prognóze.

Závěrem lze říct, že probíhající konflikt bude mít významné dopady na životní prostředí na desetiletí i více a to nejen na území Ukrajiny. S největší pravděpodobností zpomalí pokrok v oblasti kontroly znečištění, řízení zdrojů a řízení biologické rozmanitosti a chráněných oblastí i politiky změny klimatu. Přestavba městských oblastí a infrastruktury bude vyžadovat obrovské objemy zdrojů se všemi souvisejícími environmentálními dopady.