Informace, informace, informace

Tato zásada platí zejména o informacích, které jsou předávány odborníky „řadovým konzumentům", tedy čtenářům, posluchačům či divákům, kteří o tuto informaci mají zájem, ale která je z oblasti, jež jim není vlastní.

A kdy tedy nemají prakticky žádnou šanci takovou informaci podrobit věcné kontrole. Článek vyšel v dubnovém vydání měsíčníku Průmyslová ekologie.

Větší zájem je o negativa 

Jednou z takových oblastí, která je intenzivně sledována a ze které přichází pestrých a různorodých informací již dlouhá řada, je oblast ochrany životního prostředí.

Ochrana životního prostředí je dnes natolik populární, že se z ní stalo zjevné politikum.

Tuto skutečnost lze ve svém principu jen přivítat, protože změny v našem prostředí, obvykle negativní, jsou skutečně věcí všech občanů, neboť přímo ovlivňují kvalitu našeho života. A tyto změny, snad jako jediné, nemají žádné hranice – státní, náboženské ani politické. 

Pozitivní hodnocení popularity sledování vývoje či ochrany životního prostředí má ovšem z mého pohledu jednu zásadní podmínku a tou je právě kvalita poskytované informace – viz úvodní odstaveček tohoto pojednání. A tato podmínka podle mne splněna není.

Důvodů tohoto stavu je jistě víc, v dalším textu zmíním jen ty základní.

Problém je třeba znát 

Prvním důvodem je skutečný problém, jak odbornou, ve své podstatě složitou a strukturovanou informaci, sdělit jasně, jednoduše a při tom nevynechat nebo nepokroutit jádro problému.

Je to otázka jazykových schopností a do značné míry i otázka odborné znalosti autora takové informace v oblasti, kterou čtenáři tlumočí.

A pokud zúžím, trochu nespravedlivě, označení toho, kdo informaci podává, do výrazu „novinář”, potom jsem přesvědčen, že většina z nich nemá ze dvou výše uvedených potřebných dovedností obvykle ani jednu.

Stačí si přečíst denní tisk nebo poslechnout televizní zprávy a zjistíme, že chyby v logice a přesnosti vyjadřování a ve větném syntaxu, které mohou znejasnit předávanou informaci, a to někdy i zásadně, jsou spíše pravidlem než výjimkou, o hrubých mluvnických či pravopisných chybách nemluvě.

A odborné znalosti mít tito lidé prakticky nemohou, protože se u nás vžil nešvar, že kromě sportovních redaktorů a snad i novinářů zabývajících se uměním musí umět každý novinář všechno. 

Informace je třeba ověřovat 

Jako druhý problém vidím novinářskou neodpovědnost, tedy povinnost podat informaci „snadno a rychle” beze snahy, či snad dokonce bez reálné možnosti si tuto informaci v celém svém obsahu a následném vyznění nechat někým věci znalým zkontrolovat.

A tím se přesvědčit, že nepouštím, třeba v dobré víře a s omezenými věcnými i časovými možnostmi, do světa jen nekvalitní informaci, ne-li přímo nepravdu. 

Třetím důvodem toho, že občan se o životním prostředí dozvídá nesprávnosti, až nesmysly, je právě výše uvedené politikum.

Informace o tom, že, s lehkým tónem řečeno, zločinnému podnikateli unikly do řeky škodlivé látky a tím „vyvraždil všechno živé a řeka se bude roky jen ztěžka vzpamatovávat" nebo že dovezl v rozporu s předpisem číslo ABC ve znění novely z roku 20PP všemocné EU „textilní a plastové odpady obsahující toxické látky", i když to byly většinou staré boty, jsou pro konzumenta pochopitelně daleko lákavější než informace o tom, že letos není semenný rok, a proto bude v Krkonoších méně smrkových šišek.

A tím je o popisovanou, pochopitelně negativní informaci zásadním způsobem zvýšen zájem, který se dále informačně doplňuje a košatí o další témata.

Klima se vážně mění? 

A nyní přejděme z obecných úvah o potřebě správných informací na konkrétní příklad. 

Před několika týdny proběhlo mezinárodní setkání odborníků i politiků na téma klima, počasí a ochrana ovzduší. Téma, které je posledních několik letech velmi frekventované, protože je politicky a tím i novinářsky celosvětově mimořádně vděčné.

Jsem toho názoru, že změna klimatu, kterou prožíváme, je věcí nespornou, snad i vážnou, ale mám-li uvést příklad shora uváděných zcela zavádějících, pokřivených, až zmatečných informací, pak nemůže být příklad lepší. 

To už tu ...