Obě odvětví rychle rostou, což má vliv i na životní prostředí, zejména pak emise.
Požádali jsme odbornici na znečišťování ovzduší z agentury EEA paní Anke Lükewille, aby objasnila klíčové body letošní zprávy TERM.
Letošní zpráva TERM se zabývala dopady letecké a vodní dopravy – proč byla zvolena právě tato odvětví?
V rámci naší zprávy TERM jsme se rozhodli se zdůraznit leteckou a vodní dopravu, abychom poukázali na společné problémy, které tato dvě odvětví vyvolávají v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a znečišťováním ovzduší.
Činnosti v oblasti letecké dopravy, tedy letecký provoz, ale i samotná letiště, mají řadu negativních dopadů na životní prostředí.
Jedná se mimo jiné o emise skleníkových plynů, emise znečišťujících látek do ovzduší, hlukové znečištění, spotřebu vody a produkci odpadu.
Kromě toho se od roku 1990 emise skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy v EU více než zdvojnásobily.
I činnosti vodní dopravy způsobují významné emise skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, hluk i znečištění vody.
Pokud nebudou přijata žádná další opatření, mohou emise oxidu uhličitého z celosvětové námořní dopravy do roku 2050 tvořit až 17 % veškerých emisí CO2.
Zatímco emise některých znečišťujících látek ze silniční dopravy všeobecně poklesly (nikoliv však emise oxidu uhličitého), emise z letecké a vodní dopravy nadále rostou.
Očekává se, že do roku 2050 budou světová letecká a vodní doprava dohromady produkovat téměř 40 % emisí oxidu uhličitého na světě, pokud nebudou přijata další opatření za účelem jejich snížení.
Tato odvětví pravidelně posuzujeme v rámci našich ukazatelů TERM, ale pouze jako pododvětví dopravy.
Letecké dopravě jsme se věnovali ve zprávě o vlivech evropského letectví na životní prostředí za rok 2016 (European Aviation Environmental Report). Teď je to tedy poprvé, co jsme se v naší zprávě TERM zabývali výhradně jimi.
Proč jsou emise z letecké a vodní dopravy na vzestupu?
Za poslední desetiletí pozorujeme globalizaci obchodu a letecká i vodní doprava se obrovsky rozrostly, což vede ke stálému nárůstu emisí. Počet cestujících v letecké dopravě v Evropě i po celém světě se kupříkladu od roku 1990 ztrojnásobil.
Dalším příkladem je nárůst obchodu s rozvíjejícími se ekonomikami, což obnáší delší cestovní vzdálenosti. Došlo také ke zlevnění letenek a na trhu vzrostl podíl nízkonákladových dopravců.
Tento vývoj má na svědomí značnou část nedávného nárůstu přepravy cestujících v Evropě. Flotily nízkonákladových dopravců bývají novější a čistší a jejich podíl na celkovém počtu letů se za posledních deset let zdvojnásobil.
Jak mohou odvětví letecké a vodní dopravy dosáhnout větší udržitelnosti?
Klíčovou úlohu zde hrají vlády prostřednictvím podpory investic do výzkumu, produktových norem a dotací pro nově vznikající technologie.
Opatření, jako je zlepšování účinnosti paliv zaváděním lehčích materiálů nebo jiná technická řešení, nebudou dostačující pro splnění evropských cílů v oblasti emisí a udržitelnosti. Zapojit se může i veřejnost.
Začíná se diskutovat o udržitelném cestování a chování spotřebitelů, a to je třeba podporovat. Může to totiž pomoci změnit životní styl a cestovní zvyklosti.
Co se mohou tato dvě odvětví naučit od jiných odvětví dopravy?
V některých případech existují alternativy ke spalování fosilních paliv a dokonce i ke spalovacím motorům. Ukážeme si to na příkladu vodní dopravy. Přístavní lodi, které jsou součástí systému veřejné dopravy v Kodani, jezdí na biopaliva.
Některé trajekty v Norsku i jiných zemích již využívají baterie, aby zlepšily svoji ekologickou stopu. Města mohou lodím v přístavech zajistit infrastrukturu, díky které bude možné získat elektřinu z pevniny tak, aby se mohly připojit a nemusely nechávat motor běžet na volnoběh.
Kromě snížení emisí to pomůže zlepšit i kvalitu ovzduší. Naproti tomu snižování emisí skleníkových plynů z letecké dopravy je jedním z nejnáročnějších úkolů v odvětví dopravy.
Letadla budou i v blízké budoucnosti stále závislá na fosilních palivech a očekává se, že objem letecké dopravy i nadále poroste.
Jak tuto zprávu TERM využije EU? Co EU podniká v této oblasti pro snížení emisí?
Tato zpráva přináší podklady pro diskuze na evropské, vnitrostátní i místní úrovni v otázce emisí z uvedených dvou odvětví dopravy.
Kvůli globální povaze jsou emise z letecké a vodní dopravy regulovány převážně prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
EU je však v této oblasti také aktivní. Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy jsou od ledna 2012 součástí systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Avšak aktuální opatření vyjímá lety z a do zemí mimo Evropský hospodářský prostor ze systému EU ETS, aby byla umožněna celosvětová dohoda o emisích z letecké dopravy.
V zájmu snížení emisí látek znečišťujících ovzduší v odvětví vodní dopravy byly také zavedeny limity emisí oxidů síry ve dvou zřízených kontrolních oblastech emisí ve vodách EU, přičemž jedna leží v Baltském moři a druhá pokrývá Severní moře, včetně Lamanšského průlivu.
Aby provozovatelé vodní dopravy splnili limity, mohou například používat palivo s nízkým obsahem síry, instalovat na palubu filtry nebo začít používat technologie alternativních paliv.
V agentuře EEA budeme emise z odvětví letecké a vodní dopravy i nadále bedlivě sledovat prostřednictvím aktualizovaných indikátorů a pravidelných zpráv a tiskových konferencí.
Anke Lükewille
Odbornice agentury EEA na znečišťování ovzduší
Rozhovor zveřejněný ve zpravodaji agentury EEA č. 2018/1 ze dne 15. března 2018
Komentáře