Dánsko chce ukládat dovezený uhlík pod zem, projekt může ohrozit tvorba bitumenu

Vhodnou lokalitou pro ukládání CO2 ve velkém měřítku jsou vytěžená ložiska ropy a zemního plynu. Podle vědců se ale systémy mohou ucpávat.

Metody zachytávání a následného ukládání oxidu uhličitého (CCS) hluboko pod zem mohou hrát v ochraně klimatu klíčovou roli. K jejich zavádění mohou vést ale i mnohem pragmatičtější postoje. S tím jak rostou náklady za povolenky na emise oxidu uhličitého v EU ETS, významně roste i počet projektů a společností v Evropě, které se chtějí zaměřit právě na zachytávání a ukládání CO2.

Projekty CCS

V březnu byl v Dánsku zahájen projekt na ukládání oxidu uhličitého v hloubce 1800 metrů pod Severním mořem. V této lokalitě se pod mořským dnem nachází křídové skály s vyčerpanými ložisky ropy a plynu. Právě do nich se má začít ukládat oxid uhličitý, jelikož disponují vhodnými vlastnostmi a mají vybudovanou infrastrukturu z těžby fosilních paliv, kterou lze potenciálně využít pro přepravu a vstřikování CO2.

V současnosti je v provozu nebo ve vývoji více než 200 podobných projektů po celém světě. Ale na rozdíl od ostatních, které ukládají CO2 z okolních průmyslových areálů, dánský projekt dováží CO2 ze zahraničí. CO2 se nejprve u zdroje zachytí, poté zkapalní, ve speciálních kontejnerech se lodí přepraví na místo, kde je vstřikován do stávající nádrže 1,8 km pod mořským dnem.

V sousedním Norsku je v provozu několik zařízení na zachytávání a ukládání uhlíku, která mají kompenzovat domácí emise. Počítá se ale s tím, že země bude za pár let dovážet tuny zkapalněného CO2, kterého přepraví z Evropy lodí. Norsko, které je největším producentem ropy v západní Evropě, má tím i největší potenciál pro ukládání CO2 na kontinentu. Zejména ve vyčerpaných ropných polích.

Vstřikování oxidu uhličitého

Nový výzkum, který byl publikován ve vědeckém časopise Marine and Petroleum Geology, se zabýval interakcí a potenciálními problémy mezi uloženým oxidem uhličitým a zbytky ropy a plynu (uhlovodíky). Těch může být v křídě až 30 % a v pískovcích 60 %. Výzkumníci provedli experiment na několika centimetrovém křídovém vzorku, který lze datovat do doby svrchní křídy (před 100 až 66 miliony let) a byl nalezen v poli Halfdan v Severním moři.