Ceny tzv. uhlíkových kompenzací, které si mohou zakoupit společnosti či státy za účelem kompenzace vypuštěných emisí skleníkových plynů, mohou ještě před rokem 2030 přesáhnout 200 USD/t CO2. V roce 2050 by se jejich cena mohla pohybovat mezi 47 až 120 USD/t CO2.Vyplývá to z výhledu BloombergNEF (BNEF).
Vývoj ceny uhlíkových kompenzací, někdy nazývaných také jako uhlíkové offsety, bude podle výzkumníků z BNEF záležet především na tom, jaké typy těchto "odpustků" budou v budoucnu využívány k uspokojení očekávané rostoucí poptávky.
„Pokud budou i nadále povoleny všechny typy kompenzací, včetně těch vedoucích k zamezení emisí, které by byly v opačném případě vypuštěny, bude na trhu nadbytek z velké části bezcenných kreditů, což bude snižovat jejich cenu a povede ke kritice jejich kvality,“ uvedl BNEF.
BNEF dodal, že pokud by nastal opačný scénář a trh s uhlíkovými kompenzacemi by byl omezen pouze na takové kompenzace, které vedou k odstranění CO2 z atmosféry, byla by nabídka omezená a v krátkodobém horizontu by to vedlo k vysokému růstu jejich ceny a k nízké likviditě na trhu.
Tři scénáře vývoje trhu
BNEF ve svém výhledu modeloval tři scénáře vývoje trhu s uhlíkovými kompenzacemi - dobrovolný trh, SBTi a hybridní. První scénář nazvaný "dobrovolný trh" předpokládá udržení současného stavu. Poptávka po uhlíkových kompenzacích je tvořena hlavně firmami, které si díky nim plní stanovené cíle pro udržitelnost. Do roku 2030 vzroste v tomto scénáři poptávka na 1 mld. tun CO2 za rok a do roku 2050 následně na 5,2 mld. tun CO2, což odpovídá zhruba 10 % současných ročních globálních emisí skleníkových plynů.
V uvedeném scénáři jsou akceptovány všechny typy uhlíkových kompenzací, včetně těch vedoucích k zamezení emisí CO2, mezi které patří například rozvoj obnovitelných zdrojů či zamezení odlesňování. Nabídka kompenzací je v roce 2030 čtyřnásobná ve srovnání s poptávkou a v roce 2050 převyšuje poptávku zhruba o třetinu. Výsledkem je pozvolný růst cen uhlíkových kompenzací ze současných zhruba 2,5 USD/t na 11 USD/t v roce 2030 a 47 USD/t v roce 2050.
Scénářem vedoucím k nejvyšším cenám je takzvaný SBTi (Science Based Target initiative) scénář, ve kterém jsou uznávány pouze takové uhlíkové kompenzace, které vedou k odstranění CO2 z atmosféry. Patří mezi ně například opětovné zalesňování či zachycování a ukládání emisí CO2 ze vzduchu.
SBTi scénář vede vlivem významně omezené nabídky uhlíkových kompenzací k prudkému růstu jejich cen ve střednědobém horizontu, když do roku 2029 roste cena těchto kreditů na 224 USD/t. Díky očekávanému rozvoji a zlevnění technologií na zachytávání a ukládání emisí CO2 ze vzduchu v dlouhodobém horizontu očekává BNEF v tomto scénáři po roce 2030 postupný pokles cen ke 120 USD/t v roce 2050.
„Takové ceny by vedly ke zmírnění obav ohledně kvality uhlíkových kompenzací a mohly by dokonce přimět společnosti, aby snižovaly své vlastní emise, jelikož kompenzace budou příliš drahé,“ uvedl BNEF.
Posledním scénářem je "hybridní scénář", který počítá s postupným vývojem na trhu od dnešního "dobrovolného trhu" k budoucímu trhu, kde budou uznávány pouze kompenzace vedoucí k odstranění uhlíku z atmosféry. Kupujícími by v počáteční fázi měly být hlavně společnosti a následně také jednotlivé státy, které se rozhodnou jít cestou uhlíkových kompenzací. Mezi státy, jejichž plány na dosažení uhlíkové neutrality počítají s nemalým podílem uhlíkových kompenzací, patří například Austrálie.
V hybridním scénáři dochází k dosažení hranice 200 USD/t v roce 2031 a k následnému postupnému poklesu ceny na 99 USD/t v roce 2050. „S tím, jak se trh bude vyvíjet a budou zavedeny procesy, které učiní z uhlíkových kompenzací tradiční komoditu, budou ceny nevyhnutelně růst a společnosti budou muset prioritizovat své vlastní emise více než kdy předtím,“ dodal Kyle Harrison, vedoucí pro výzkum udržitelnosti a vedoucí autor studie.
Komentáře