Je možné, aby snížení parametru výhřevnosti odpadu, který smí po výstupu ze zařízení na skládku, bylo překážkou výstavby těchto zařízení? Proč?
Jaromír Manhart, Ředitel odboru odpadů MŽP
V úvodu je třeba zdůraznit, že podle názoru MŽP se nejedná o žádné recyklační linky, ale zařízení pro úpravu, známá jako mechanicko-biologická úprava odpadů a v podání ČAOH navíc jako tzv. třasadla.
ČAOHu jde o jednoznačné účelové tvrzení odpadových společností, jejichž největší část zisku vychází z provozování skládek odpadu - tedy skládkování, a které ČAOH zastupuje. Navíc, samotná ČAOH tato zařízení prezentuje jako levnější variantu energetického využívání odpadu oproti klasickým spalovnám neboli ZEVO.
Hodnota výhřevnosti výstupu z úpravy odpadů nastavená
ve vyhlášce odpovídá velmi složitě vyjednanému kompromisu v rámci
meziresortního připomínkového řízení. To, že je tento požadavek vztažen
pouze na výstup ze zařízení na úpravu odpadu a nikoliv na všechny odpady
je dáno tím, že pro odpady, které by nevyhověly tomuto parametru,
neexistuje v současné době jiný způsob zpracování než jejich uložení na
skládku.
Parametr bude, pokud bude přijat návrh nového zákona o odpadech, platit pro všechny odpady od roku 2024. Nicméně již v současné době je vhodné s dostatečným předstihem vyslat signál investorům zařízení na úpravu směsných komunálních odpadů před jejich uložením na skládku (v současné době není navíc na území ČR v provozu žádné takové zařízení), jak mají být při výstavbě nastaveny parametry těchto zařízení, aby je bylo možné provozovat i po roce 2024.
MŽP navíc odmítá názor, že by nevěnovalo dostatečnou pozornost připomínkám všech dotčených subjektů. Po meziresortním připomínkovém řízení se na hodnotě výhřevnosti shodla naprostá většina všech zúčastněných. Rozpor zůstal pouze s ČAOH, UZS a Hnutím Duha.
Dále je nutné dodat, že i v rámci meziresortního připomínkového řízení zaznívaly výrazně protichůdné názory od dotčených subjektů k nastavení hodnoty parametru výhřevnosti odpadu, který by měl být stanoven pro ukládání odpadů na skládky.
Nicméně k vlastní vyhlášce. Základním cílem změny ve vyhlášce, která souvisí s nastavením parametrů pro výstupy z úpravy odpadů, je, aby při úpravě směsných komunálních odpadů byly skutečně vytříděny všechny využitelné složky a tudíž objem odpadů, vystupujících ze zařízení na úpravu směsných komunálních odpadů, které skončí na skládce, byl co nejnižší.
Jedná se o zásadní předpoklad pro naplňování strategie k omezování skládkování odpadů v České republice. K odklonu využitelných odpadů ze skládek bylo nutné zpřísnit podmínky a parametry pro odpad, který může být ukládán na skládky, a to snížením hodnoty výhřevnosti ukládaného odpadu z 8 na 6,5 MJ/kg v sušině.
Smyslem stanoveného parametru výhřevnosti je zajistit, aby došlo k co největšímu oddělení využitelných složek z SKO.
Je třeba zdůraznit, že zařízení na úpravu směsných komunálních odpadů nejsou cestou pro rozvoj recyklace odpadů, ale způsobem, jak zhodnotit zbytkový směsný komunální odpad. Jejich prezentace jako recyklačních zařízení je naopak ohrožením pro kvalitní recyklaci, protože by v občanech mohl převážit dojem, že nemusí odpady třídit u zdroje, protože dojde k jejich následnému vytřídění.
Cestou pro kvalitní recyklaci je pouze rozvoj třídění odpadů při jejich sběru. Tomu mají napomoci například stanovené závazné cíle pro obce v návrhu nového zákona o odpadech, kde je v souladu s navrhovanými změnami na úrovni EU navrženo, že obce budou muset v roce 2025 zajistit vytřídění 60 % komunálních odpadů.
Novela vyhlášky začala platit od 1. 1. 2017, ale s výjimkou zmíněného zpřísnění limitu výhřevnosti pro odpad, který bude moci být uložen na skládku. Tento bod začne platit až od 1. 1. 2018.
Hlas z praxe reprezentuje Vladimír Ucekaj ze společnosti EVECO Brno:
Pokud plánujete většinu výstupů s třídících linek skládkovat, tak ano, potom je snížení limitu pro výhřevnost skutečně překážkou. Šlo by ji překonat tím, že zároveň s třídící linkou zajistíte další nakládání s výstupy (pořád je to odpad) v souladu s hierarchií - to jest energetické využití. Jenže to už je pro provozovatele třídících linek problém. Rázem jste na někom dalším závislí a musíte se tedy s někým domlouvat a hlavně se dělit o zisk.
Opět řešíme, zda je milejší zrecyklovat nějakých 10 % hmotnostních SKO a 90 % skládkovat, anebo vše rovnou energeticky využít a skládkovat zbytky po spálení a čistění spalin, tzn. cca 25 % hmotnosti. Osobně mi přijde lepší SKO rovnou všechen energeticky využít.
Nehledě na to, že v průměru cca 70 % hm. separátně sebraného odpadu (plastu) ze žlutých popelnic není reálně recyklováno a skončí stejně ve ZEVO/spoluspalovacím zařízení a v horším případě na skládce. Separovany sběr je ale cca 4x dražší oproti sběru SKO, takže odpadářským společnostem se líbí.
Proto i ta halasná podpora "recyklačních" cílů EU. Ovšem jen a pouze tím, že se bude podporovat nesmyslný a drahý separovaný sběr odpadu, skrytý za různé systémy čárových kódů, 10 různých barevných kontejnerů, sběru od dveří atd. Opět musíme zopakovat: separace nerovná se recyklace!
Komentáře