Úvod
Označení „RoHS“ je akronymem složeným z počátečních písmen anglického označení Restriction of Hazardous Substances (tj. omezování nebezpečných látek). RoHS je dnes široce používaným označením, které se týká elektrických a elektronických zařízení uváděných na trh.
Agenda RoHS je historicky svázána s aktivitou Evropské komise, která v roce 2000 předložila návrh, který byl nakonec v podobě směrnice č. 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označována jako „RoHS 1“)vyhlášen v roce 2003.
V českém právním řádu byla poprvé agenda RoHS upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých jiných zákonů a jeho prováděcí vyhláškou č. 352/2005 Sb. s účinností od 1. 7. 2006. Oba předpisy transponovaly směrnici RoHS 1.
Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezování některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (dále jen „nařízení vlády“) s účinností od 2. ledna 2013 provádí zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění a současně transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označovaná jako „RoHS 2“) .
Nařízení vlády upravuje práva a povinnosti výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců, kteří elektrická a elektronická zařízení uvádí na trh v České republice a distributorů, kteří tato zařízení na trh v České republice dodávají.
Cíl nařízení vlády
Cílem nařízení vlády je, aby elektrozařízení, která jsou uváděna na trh, obsahovala s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí některé nebezpečné látky (olovo, rtuť, kadmium šestimocný chrom, polybromované bifenyly a polybromované difenylethery) v homogenních materiálech pouze v množství, jež je stanoveno jako maximálně přípustné.
Nařízení vlády se vztahuje na všechna elektrozařízení, která náleží do celkem 11 kategorií (produktových skupin):
- velké spotřebiče pro domácnost,
- malé spotřebiče pro domácnost,
- zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení,
- spotřební elektronika,
- osvětlovací zařízení,
- elektrické a elektronické nástroje,
- hračky, vybavení pro volný čas a sporty,
- zdravotnické prostředky,
- monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů,
- výdejní automaty a
- jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených kategorií.
Nařízení vlády současně stanoví výčet výrobků/typů zařízení, která nespadají do jeho rozsahu působnosti, a dále obsahuje řadu výjimek pro konkrétní použití nebezpečných látek, včetně přechodných ustanovení upravujících dobu, po kterou tyto výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek platí.
Za elektrická a elektronická zařízení se pro účely nařízení vlády pokládají všechna, která k plnění alespoň jedné ze zamýšlených funkcí vyžadují elektrickou energii nebo elektromagnetické pole a zařízení k výrobě, přenosu a měření této energie a pole, která jsou určena pro použití se střídavým napětím nepřesahujícím 1000 V a stejnosměrným napětím nepřesahujícím 1500 V.
Výrobci, dovozci, popř. zplnomocnění zástupci výrobců mají povinnost prokázat shodu elektrozařízení, která má tři prvky (technická dokumentace, EU prohlášení o shodě a označení CE).
Časová působnost nařízení vlády
Aktuálně je nejdůležitějším mezníkem 22. červenec 2019. Od tohoto dne dojde k:
- rozšíření rozsahu působnosti na všechna „ostatní EEZ“ - jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených produktových kategorií (1 – 10);
- elektrozařízení, na která se dosud vztahovala výjimka na základě přechodného ustanovení v zákoně č. 169/2013 Sb. (novela zákona o odpadech), a to s výjimkou těch, která jsou nařízením vlády č. 481/2012 Sb. v platném znění explicitně vyloučena;
- rozšíření počtu omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP u všech kategorií elektrozařízení s výjimkou zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů), a to na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb.
Podrobné informace najdete v upozornění.
Ode dne 12. června 2019 dojde na základě novely nařízení vlády č. 101/2018 Sb. k:
- odstranění bariéry pro sekundární trh, prodej elektrozařízení jako použitých výrobků, které byly na trh uvedeny před 22. 7. 2019 a mají nadlimitní obsah nebezpečných látek, nebude po 22. 7. 2019 zakázán;
- úpravě podmínek pro opětovné používání náhradních dílů pro opravy, opětovné použití, modernizací funkcí nebo zvýšení kapacity u elektrozařízení náležejících do všech produktových skupin. U vymezených náhradních dílů se nebude uplatňovat požadavek na striktní podlimitní obsah některých nebezpečných látek;
- zařazení píšťalových varhan mezi výrobky, na které se rozsah působnosti nařízení vlády nevztahuje;
- úpravě definice pojmu nesilniční pojízdný stroj určený výlučně k profesionálnímu použití.
Ode dne 22. července 2021 dojde na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb. k:
rozšíření počtu omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP u zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů), a to na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb.
Kontrolní činnost
Kontrolou plnění povinností všech hospodářských subjektů ke všem kategoriím elektrozařízení je pověřena Česká obchodní inspekce s výjimkou kategorie zdravotnické prostředky, u kterých kontrolní činnost provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Dosavadní novely nařízení vlády
- v r. 2016
5. prosince 2016 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 391/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Více informací o novele najdete ve zprávě 2016. - v r. 2018
12. června 2018 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 101/2018 Sb. Více informací o novele najdete ve zprávě 2018.
Výjimky ze zákazu používání někt. nebezpečných látek
Evropská komise kontinuálně provádí proces přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku, který se zahajuje na žádost výrobců. Komise posuzuje žádosti o výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek (tj. olova rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyleteherů (PBDE)). Komise hodnotí celkové dopady na životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zabývá se dostupností náhrad a hodnocením sociálních a hospodářských dopadů náhrad.
Výjimky, které Evropská komise přijímá delegovanými akty ve formě směrnic Komise v přenesené pravomoci, jsou všechny od 31. 12. 2016 transponovány do příloh č. 2 a 3 nařízení vlády.
Níže (v příloze) uvádíme přehled všech platných delegovaných směrnic, které jsou do nařízení vlády transponovány.
Manuál
MPO k usnadnění orientace v problematice RoHS vydalo Manuál. Ten je určen k využití všem hospodářským subjektům (výrobcům, zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům) jako úvod do problematiky, má usnadnit jejich orientaci v nařízení vlády a poskytnout jim přehled povinností, které z tohoto předpisu vyplývají.
Přílohy ke stažení
- Nařízení vlády 481/2012 Sb.[pdf, 1028 kB]
- Přehled delegovaných směrnic - výjimky[docx, 27 kB]
- Novela nařízení vlády 391/2016 Sb.[pdf, 1331 kB]
- Novela nařízení vlády 101/2018 Sb.[pdf, 63 kB]
- Úplné znění nařízení vlády[doc, 303 kB]
Komentáře