2/2023

Vratimovské kaly z lagun by měly být zlikvidovány do příštího léta

| autor: Tisková zpráva MŽP0

Vratimovské kaly z lagun by měly být zlikvidovány do příštího léta

„Jsem rád, že se nyní vratimovští občané zbaví letité zátěže, která jim znečišťovala ovzduší prachem a obtěžovala je i zápachem. Kolem této kauzy se dlouho jen debatovalo, kdo za to může či nemůže, což je pro mě neakceptovatelné. Naším hlavním zájmem je, aby téměř 7 tisíc tun kalů uskladněných v areálu bývalých Vratimovských papíren bylo co nejdříve odstraněno.

To se teď brzy podaří díky 32milionové dotaci z našeho programu, který jsme v roce 2015 spustili na sanaci takovýchto letitých problémů, kde je původce neznámý nebo nekoná [1]. Za tu dobu jsme kromě Vratimova schválili sanaci již pro 11 nebezpečných skladů odpadů s dotací 108 milionů korun,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Deponie kalů dlouhodobě ztrpčovala život lidem ve Vratimově a jeho okolí a jsme rádi, že se nám podařilo najít cestu k jejich definitivnímu odstranění. Ke konci loňského roku jsme začali velmi intenzivně jednat s vedením Státního fondu životního prostředí ČR a Ministerstva životního prostředí, přičemž výsledkem našeho společného snažení bylo vyhlášení aktuální výzvy v rámci Národního programu Životní prostředí na likvidaci nelegálních skladů odpadů.

Díky rozhodnutí o poskytnutí dotace by měly kaly z bývalého areálu vratimovských papíren zmizet v první polovině roku 2018,“ říká hejtman Ivo Vondrák.

Náklady na odstranění kalů, které byly do vratimovského areálu navezeny v letech 2010 až 2011, včetně vyčištění lokality a odstranění náspu, do kterého byly kaly také přimíchány, budou z 80 procent hrazeny z dotace, zbytek dofinancuje kraj ze svého rozpočtu. V tuto chvíli kraj připravuje podklady pro vyhlášení veřejné zakázky, která by měla být zveřejněna v průběhu září.

„Jsme velmi rádi, že pan ministr vyhodnotil náš projekt jako kvalitně zpracovaný a rozhodl o jeho podpoře z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. Náklady jsou odhadovány na 40,1 milionu korun, přičemž krajské zastupitelstvo v červnu rozhodlo o financování projektu nad rámec poskytnuté dotace částkou přesahující 8 milionů korun. V tuto chvíli tedy máme zajištěny finanční prostředky nezbytné pro samotnou likvidaci ekologické zátěže,“ říká Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana MSK pro životní prostředí.

Krajský úřad MSK podal 18. 5. 2017 státnímu zastupitelství oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí, popřípadě neoprávněného nakládání s odpady v souvislosti s nakládáním s materiály ze sanace lagun.

„Doufáme, že se policii podaří určit faktického viníka, který je za nastalou situaci přímo zodpovědný, a po kterém budeme následně vymáhat náklady spojené s likvidací,“ doplňuje náměstkyně Jarmila Uvírová.


Poznámky:

[1] Dotační titul MŽP zaměřený na likvidaci nelegálních skladů toxických odpadů, které akutně ohrožují životní prostředí i zdraví lidí, má už čtvrté pokračování. Výzva je nově kontinuální, tedy otevřená až do konce roku 2020. O dotaci mohou žádat kraje, obce s rozšířenou působností a od loňského roku nově i menší obce, které na svém území mají sklad či skládku nebezpečného odpadu.

Maximální dotace činí 80 % ze způsobilých výdajů. Program cílí na odstranění nelegálních skladů odpadů či přímo na akutní sanace havarijních stavů v případech, kde nedošlo k nápravě závadného stavu standardní cestou, např. podáním trestního oznámení či žaloby, řízením s dotčenými správními orgány, a také v situacích, kdy je původce odpadu neznámý nebo již neexistuje. 

Současně ale stále platí pravidlo „znečišťovatel platí“ tzn., že náklady na nezbytná sanační opatření jsou následně vymáhána po majiteli nebo původci havárie. 

Více informací zde.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP