Česko by mělo maximálně využít svůj průmyslový potenciál a know-how v oblasti jaderné energetiky a hrát do budoucna významnou roli v perspektivním odvětví malých a středních jaderných modulárních reaktorů. Plán Ministerstva průmyslu a obchodu, jak toho dosáhnout, schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 1. listopadu 2023. Zabývala se také dalším osudem projektu výstavby gigafactory v lokalitě Plzeň-Líně.
Vláda se seznámila s výsledkem jednání, které v pondělí 30. října vedli premiér Petr Fiala a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s CEO koncernu Volkswagen Oliverem Blumem ohledně projektu výstavby koncernové gigafactory na baterie do elektromobilů v plánované strategické průmyslové zóně Plzeň-Líně.
„Projekt gigafactory patří mezi strategické priority vlády a mít v česku celý řetězec od těžby lithia přes gigafactory, tedy výrobu baterií, až po finální produkty, je v našem zájmu. Zmínil jsem to i ve své představě restartu Česka a na tomto projektu budeme dál pracovat,“ konstatoval premiér Petr Fiala.
Pondělní jednání mělo dát vládě jasnou odpověď, jaký bude další osud plánované výstavby gigafactory v areálu současného letiště v Plzni-Líních. „Šéf firmy Volkswagen ocenil dosavadní spolupráci s českou vládou na projektu výstavby továrny na výrobu baterií pro elektrické vozy v Líních u Plzně. Tato lokalita se i díky tomu, co jsme jako vláda pro to ve spolupráci s Volkswagenem udělali, dostala do pozice v podstatě jediné zvažované lokality pro výrobu baterií v Evropě. Nicméně jak nás Oliver Blume informoval, tak z řady důvodů na straně koncernu Volkswagen, mimo jiné i kvůli pomalejšímu rozvoji prodeje elektroaut, nemohou v tuto chvíli učinit žádné rozhodnutí o další gigafactory v Evropě,“ shrnul výsledek schůzky předseda vlády.
„My nemůžeme dál čekat na rozhodnutí firmy Volkswagen, to znamená, že se soustředíme na jiné projekty výroby baterií v České republice. Pozemek v Plzni-Líních nemůžeme dále držet pro tento projekt,“ uvedl premiér Fiala. Výsledek jednání o výstavbě koncernové gigafactory v Česku nicméně podle ujištění představitelů Volkswagenu nijak negativně neovlivní budoucnost a další rozvoj automobilky Škoda Auto, která je klíčovou součástí české ekonomiky.
Vláda projednala také plán pro malé a střední reaktory v ČR, který shrnuje jejich možné využití a přínos pro českou ekonomiku a energetiku. Jedná se o perspektivní, strategické odvětví, které se v současné době začíná prosazovat v Evropě i ve světě a Česko v něm díky svému průmyslu a zkušenostem může hrát významnou roli nejen v regionu střední Evropy. Pro uvedení těchto technologií na trh bude rozhodujících následujících zhruba pět až deset let a vládou schválený plán má pomoci zapojit české firmy do dodavatelského řetězce a výroby modulů a uplatnit know-how, které Česko v oblasti jaderné energetiky má.
Malé a střední reaktory mohou být příležitostí nejen pro český průmysl, ale také pro energetiku jako další zdroj čisté energie. Proto dostalo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako jeden z úkolů od vlády také vytipovat lokality, kde by se tyto reaktory v Česku daly umístit. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.
Kabinet Petra Fialy také nakročil ke splnění dalšího bodu ze svého programového prohlášení, když schválil záměr Ministerstva financí zavést agendu revize výdajů v České republice. Nová agenda bude spuštěna do konce roku a má napomoci k fiskální disciplíně a ke stanovení priorit v rámci veřejných financí. Revize mají sloužit jako analytický podklad k plánování a vyhodnocování veřejných politik, upozorňovat na případné problémy a vydávat doporučení k jejich nápravě. Cílem je vydávat finanční prostředky ze státního rozpočtu nanejvýš účelně, efektivně a cíleně do společensky významných oblastí, ve kterých budou nejlépe využity. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Vláda schválila rovněž novelizaci nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost. Novela na základě vyjednávání s Evropskou unií zmírňuje jednu z podmínek, kterou museli žadatelé o finanční podporu z Národního plánu obnovy splnit a která se v praxi ukázala být zásadní překážkou úspěšné žádosti o dotaci. Problém spočíval v tom, že podle dosavadních pravidel nastavených EU nemohl o dotaci žádat projekt, který při revitalizaci brownfieldu postavil nový objekt jinde než v konturách původních zbořených staveb. Nově bude stačit, aby pokrýval alespoň 80 procent původní stavby a nepřekročil původní zastavěnou plochu.
Komentáře