Zcela nový španělský model je propracovaným systémem, který v reálném čase bere v úvahu data o sběru a zároveň vychází z cílů stanovených evropskou legislativou pro všechny členské země EU. Propojuje se tak původní cíl evropských směrnic se sběrem požadovaným po výrobcích a dovozcích nových elektrozařízení.
Integrovaný průmyslový registr
Základním prvkem systému je povinnost všech výrobců registrovat se a ohlašovat stanovené údaje do státem provozovaného Integrovaného průmyslového registru. Tento registr neslouží pouze jako seznam výrobců, výrobci jsou také povinni do registru kvartálně ohlašovat množství nových elektrozařízení uvedených na trh.
Výrobci mohou údaje v registru i opravovat, nicméně musí doložit důvod opravy. Opravy však lze provést jenom do konce příslušného kalendářního roku. Zajímavostí je, že stát může nad rámec své standardní kontrolní pravomoci od výrobců požadovat, aby na své náklady zajistili vykonání nezávislého auditu ohlašovaných údajů k prověření jejich správnosti.
Na základě údajů v registru pak stát určuje tržní podíly jednotlivých výrobců v jednotlivých kategoriích a podkategoriích elektrozařízení. Na začátku roku registr informuje jednotlivé výrobce a kolektivní systémy o jejich tržních podílech. Na kvartální bázi navíc výrobcům poskytuje jejich odhadovaný tržní podíl, z něhož se bude vycházet při určení jejich cílů v dalším roce. Výrobci tak přibližně ví, jaký podíl sběru elektroodpadu budou muset v dalším roce zajistit.
Shromažďování dat státem a jejich následné poskytovaní dotčeným výrobcům a kolektivním systémům brání tomu, aby docházelo ke zkreslování dat ohledně uvedení nových elektrozařízení na trh ze strany výrobců nebo i samotných kolektivních systémů. Také to kolektivním systémům umožňuje kontrolovat, zda výrobce uvádí stejné údaje státu a kolektivnímu systému.
V systémech, kde výrobci reportují údaje o uvedení na trh pouze kolektivním systémům, bohužel může docházet k tomu, že by si někteří méně odpovědní výrobci či kolektivní systémy záměrně snižovali údaje o uvedení nových elektrozařízení na trh, aby si tak snížili rozsah svých povinností. Státní registr, přímo shromažďující všechna data, tento problém odstraňuje.
Stanovení povinné úrovně sběru
Stanovení úrovně sběru začíná na národní úrovni. Španělsko si na začátku každého roku vytyčuje národní cíle v souladu s evropskou legislativou. Tyto cíle vychází z údajů o množstvích elektrozařízení uvedených na trh z Integrovaného průmyslového registru a jsou stanoveny v kilogramech pro každou kategorii zvlášť, tedy např. v roce 2018 jako 55 % z průměrného množství výrobků uvedených na trh v předchozích třech letech v příslušné kategorii.
Takto stanovené národní cíle jsou pak rozdělené dle tržních podílů mezi jednotlivé kolektivní systémy a individuálně plnící výrobce. Každý tak na začátku roku ví, kolik kilogramů elektroodpadu v každé kategorii musí zpětně odebrat v daném roce. Nedostatečný sběr v jedné kategorii nelze kompenzovat z kategorie jiné. Dosažením úrovně sběru však nezaniká povinnost elektroodpad nadále sbírat.
Otevřená síť sběru a elektronická platforma pro nakládání s elektroodpadem
Ve Španělsku funguje tzv. otevřená síť sběru elektroodpadu. To znamená, že elektroodpad nesbírají jenom výrobci, ale také obce, samosprávy, distributoři a autorizovaní zpracovatelé elektroodpadu.
Jelikož elektroodpad nesbírají jenom výrobci/kolektivní systémy, je potřebné sběr z jiných toků (tj. především sběry obcí a odpadových firem) zohlednit v cílech sběru elektroodpadu stanovených pro výrobce a kolektivní systémy výrobců. Součástí zaváděného modelu, je tedy i nová elektronická platforma pro nakládání s elektroodpadem.
Do platformy musí všichni, tedy i obce a odpadové firmy povinně zanášet údaje o jejich sběrech a nakládání s elektroodpadem, aby měl stát přehled, kolik elektroodpadu se sebere mimo sběrnou síť výrobců/kolektivních systémů.
Sčítání sběrů výrobců/kolektivních systémů a sběrů ostatních subjektů
Jak již bylo uvedeno, elektronická platforma shromažďuje informace o sběru a nakládání s elektroodpadem ze všech toků. Každý, kdo nakládá s elektroodpadem, je povinen bezprostředně ohlásit každé takové nakládání (každý sběr, vstup či výstup z jejich prostor nebo zařízení).
Tím je zajištěna nejen sledovatelnost toku elektroodpadu v každém stádiu, ale především transparentnost vývoje sběru a nakládání s elektroodpadem, a to v reálném čase.
Díky údajům z platformy tak stát ví, kolik elektroodpadu bylo vysbíráno v jiných tocích. To mu umožňuje vytvořit predikci toho, kolik elektroodpadu se vysbírá v těchto jiných tocích (tj. zejména přes obce a odpadové firmy) v začínajícím roce, a o to cíle sběru pro výrobce snížit.
Stručně řečeno, cíl výrobců/kolektivních systémů na příslušný rok se stanoví jako cíl daný evropskou směrnicí mínus předpokládaný sběr jiných toků (zejména obcí a odpadových firem) v daném roce.
Další výhodou platformy je, že se údaje do platformy ohlašují průběžně po celý rok. Stát tedy může ještě navíc v průběhu roku úroveň sběru stanovenou pro výrobce upravovat podle skutečného sběru elektroodpadu v jiných tocích. Tímto je garantováno, že cíle sběru elektroodpadu za celé Španělsko budou splněny.
Je ovšem možné, že jednotlivé, vzájemně si konkurující kolektivní systémy, nezvládnou svůj cíl sběru splnit. S tím zákon počítá a zakotvuje mechanismy, jak řešit takové nedosažení cíle (pokuta, sankční navýšení úrovně sběru pro další rok). Finanční kompenzace za přesahující množství jsou však mezi jednotlivými systémy zakázány.
Celý systém by po plné implementaci měl být velmi vyvážený a přínosný jak pro výrobce, tak pro obce či odpadové firmy.
Španělská zeď
Dalším z témat, které je v České republice nyní široce diskutované, je téma zákazu vertikální integrace mezi kolektivním systém a zpracovatelským zařízením na recyklaci elektroodpadu.
V aktuálním českém návrhu odpadové legislativy je tato vertikální integrace přísně zakázána (tzv. „čínská zeď“), a to zejména z důvodů ochrany hospodářské soutěže.
Ve španělské legislativě není tato vertikální integrace přímo zakázána, nicméně se řeší v rámci řízení o udělení autorizace kolektivnímu systému. V rámci této autorizace má být zkoumáno, zda existuje konflikt zájmů mezi členy kolektivního systému nebo členy orgánů kolektivního systému a jinými subjekty nakládajícími s odpady, zejména zpracovateli, poskytujícími kolektivnímu systému služby.
Součástí žádosti o autorizaci pak musí být i čestná prohlášení, že orgány přijímající rozhodnutí nebo členové těchto orgánů nejsou v přímém či nepřímém vztahu s jinými kolektivními systémy či zpracovateli odpadu, který by mohl představovat konflikt zájmů, vyjma případů, kdy je prokázáno, že konflikt neexistuje nebo byly přijaté potřebné kroky k eliminaci takového konfliktu.
Toto opatření je nutné proto, aby bylo zajištěno, že nebude docházet ke konfliktu zájmů nebo porušování hospodářské soutěže na základě tohoto vztahu. To by následně mohlo mít mnoho negativních dopadů, například neoprávněné zvyšování cen.
Závěr
Nový systém se ve Španělsku právě implementuje, na jeho výsledky si proto budeme muset počkat. Jak lze na tomto příkladu vidět, stát má efektivní možnosti k tomu, jak nastavit transparentní cíle sběru elektroodpadu pro jednotlivé kolektivní systémy.
Tyto cíle může stát zároveň v reálném čase upravovat tak, aby nedošlo k situaci, ve které by výrobci (resp. kolektivní systémy) byli motivováni k takovým praktikám, jako je např. dovoz elektroodpadu ze zahraničí a jeho následné účelové vykazování jako elektroodpadu sebraného ve Španělsku, s cílem dosažení stanovených cílů sběru.
Jelikož stát průběžně shromažďuje data o uvádění elektrozařízení na trh a o nakládání s elektroodpadem, limituje se riziko ovlivňování evidence ze strany výrobců a kolektivních systémů. Zároveň mají státní orgány mnohem větší přehled o pohybu a nakládání s elektroodpadem, což umožňuje důslednější a efektivnější dohled a kontrolu.
Komentáře