Seriál o plastech XXXXIV.: Polymery z biomasy

V loňském říjnu zveřejnilo konsorcium 100 evropských plastikářských společností Akční plán defosilace, ve kterém vytýčilo cíl do roku 2050: vyrábět chemikálie, včetně plastů ze 65 % z biomasy, z mechanických a chemických recyklátů nebo ze zachyceného CO2 ze spalování (CCUS). Pouze zbývající množství vyrábět z fosilních surovin.

Mezitím Evropská meteorologická služba Copernicus potvrdila dřívější dílčí informace o rekordním oteplování planety v důsledku enormního růstu exhalací skleníkových plynů. Rok 2023 se stal nejteplejším v historii měření, když průměrná globální teplota dosáhla hodnoty 14,98 stupňů Celsia, což bylo o 0,17 stupňů více než v předchozím nejteplejším rokem 2016 a těsně pod hodnotou nárůstu o 1,5 stupňů Celsia přijatou jako maximum Pařížskou dohodou z roku 2015. Přitom téměř polovina dní cílovou úroveň překročila a dva dny překročily dokonce dva stupně proti průměru předindustriálního období.

Rekordní teploty byly zaznamenány v období duben až prosinec i na mořských hladinách, když světové oceány vloni absorbovaly více tepla než v kterémkoli jiném roce od začátku sledování. Podle údajů Ústavu fyziky atmosféry při Čínské akademii věd v Pekingu se vloni teplo v hloubce 2 000 metrů zvýšilo o 25 zettajoulů proti roku 2022, kdy bylo rekordní.

Vlny veder nemají dopady jen na zdraví lidí, ale i ekonomiku, konkrétně na HDP. Největší ztráty o 4 % zaznamenala Afrika, Asie „ztratila“ 2,6 %, Severní Amerika 0,2 %, Oceánie a Evropa shodně 0,1 %. Americký president Biden vyzval v listopadu při příležitosti konání America Recycles Day veřejnost a společnosti k zařazení procesů recyklace mezi prioritní aktivity a vyčlenil pro ně v rozpočtu 93 mil. USD.

Vysoké teploty měly vliv i na klesající rozlohu antarktického mořského ledu a na zničující lesní požáry, které v roce 2022 vyprodukovaly přibližně 14 % celkových emisí CO2. V některých částech světa hrozí hladomor a s tím související zvýšená migrace.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) přesto očekává, že poptávka po třech fosilních palivech (plyn, ropa, uhlí) bude stoupat až do roku 2030 a poté bude pokles pomalý a zaměřený na solární, větrné a bateriové zdroje. Např. Evropská asociace pro solární energie (SPE) uvádí, že v roce 2023 bylo v Evropě uvedeno do provozu 56 GW nových solárních zdrojů, což představuje nárůst o 27 %, z toho 37 GW připadlo na střešní instalace. Pro letošní rok očekávají růst o 11 %, pro rok 2025 o 19 %.

Evropská komise vyhodnotila koncem roku energetické a klimatické plány členských zemí a konstatovala, že nejsou uspokojivé. Do roku 2030 měla snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti roku 1990 při dosažení 42,5 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Z plánů členských zemí vyplývají hodnoty 38,6 až 39,6 %. ČR měla docílit 26 % snížení, z plánu však vyplývá jen 18,7 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů plánuje na 30 %, tj. o 3 % méně, než byl rozpis. Pochvalu si ČR vysloužila v oblasti energetické účinnosti.

Česká republika vloni vyrobila 40,2 % elektřiny z fosilních zdrojů, nejvíce z hnědého uhlí. Na zasedání COP 28 informoval premiér Fiala o přistoupení ČR k deklaraci 21 zemí s cílem ztrojnásobit do roku 2050 kapacitu výroby jaderné energie, včetně výroby z malých modulárních reaktorů. Jeden takový plánuje realizovat polské konsorcium petrochemických společností ORLEN – Synthos.