Reklama

7. 3. 2020  |  Publicistika  |  Autor: Martina Jandusová

Proč nám voda v krajině ubývá a co s tím?

Hospodaření s vodou je v současné době velkým tématem. Přístup k vodě má přitom lidstvo stejný již od pravěku a je zcela zřejmé, že přestává fungovat. Já bych vám dnes chtěl ukázat proč,“ uvádí svoji přednášku Ondřej Nehasil, z UCEEB a Ekocentra Koniklec, jenž zazněla na veletrhu Aquatherm.

Les versus město

Za hlavní důvod úbytku vody v krajině Nehasil označuje růst měst, který je dnes nejrychlejším v historii. „Během sta let došlo k bouřlivému a dramatickému rozvoji. Praha najednou vyrostla tak moc, že se mi ani nevejde na obrázek,“ vysvětluje Ondřej Nehasil, během srovnání fotek dnešní Prahy a Prahy před sto lety.

Přírodní krajinu lidstvo přeměňuje na krajinu urbanizovanou. Jenomže ta s vodou hospodaří úplně jinak. Pokud zaprší v lese, většina vody se vsákne a moc ji neodteče. Velké množství se vsákne do podzemních vod a maximum vody se vypaří zpátky do vzduchu,“ říká Nehasil. To je důležité proto, že voda vypařená do vzduchu je schopná posléze v oblacích zkondenzovat a spadnout zpět dolů, čímž se uzavírá malý vodní cyklus. Tím nám voda v krajině přežívá a nepřicházíme o ni.

Naproti tomu ve městě naprostá většina vody, asi tak 70%, odtéká do kanalizace. Z niž ji svádíme do vodoteče, takže se z krajiny dostává pryč. Tím o vodu bez užitku přicházíme, protože odteče do oceánu, kde se sice může vypařit a spadnout opět k nám, ale už to k nám má mnohem dál,“ dodává Ondřej Nehasil. Je zajímavé, že intenzivní zemědělská půda se chová jako urbanizovaná krajina, jelikož ani ta nemá takovou kapacitu, jaká by mohla vodu akumulovat. Ačkoliv má určitý podíl vsaku, neblíží se ani zdaleka původní přírodní krajině, která nám teď tak rychle ubývá.

Proč vůbec zadržovat?

Pokud odtéká velké množství vody pryč do vodního toku, má to negativní konsekvence. „Připojením obrovské odvodňované plochy rovnou k vodnímu toku si v případě srážek zaděláváme na povodně,“ vysvětluje Nehasil a dodává: „Ale třeba i na přetížení kanalizace.“ Legislativa na tento problém zareagovala tím, že dnes už se voda nesmí jen tak vypustit a je potřeba ji zadržovat.

Není to ale jediným důvodem, proč vodu v krajině zadržovat. Mnohem důležitější je, že v krajině voda funguje i jako stabilizátor teploty a počasí celkově. Vyrovnává teplotní extrémy, v místě i v čase. Vodní pára se dokáže atmosférou dobře pohybovat a to z míst, kde je hodně vodní páry, do míst, kde je jí málo. S teplotou vody je spojen i tlak nebo hustota vzduchu, což znamená, že když nedochází k teplotním extrémům, nejsou přítomné ani tlakové extrémy nebo extrémní větrnost.

Pokud se slunce opře do krajiny, která má dostatek vody, tak se většina energie spotřebuje na výpar vody a teplota neroste, případně jen velmi zvolna. V případě města ale teplota okamžitě vzroste, jelikož se nemá co odpařit. ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372