Finančně to nešlo utáhnout
Jiřetín pod Bukovou je ale znám také unikátním způsobem nakládání s odpady. A protože vše začíná a končí penězi, i zde hrály hlavní roli.
Tehdejší vedení obce, které je vlastně i tím současným, se zdálo, že obec za odpady platí neúměrně moc a že je to vlastně už k nezvládnutí.
Dalším velmi důležitým faktorem pro zamyšlení byl fakt, že vedení obce nemělo žádný přehled o produkci a nakládání s vlastním odpadem. Jednou za čas přišla faktura a tím to bylo vyřízeno.
Podmínky nahrávaly tomu, že si obec může svážet odpad sama. Stávající odpadářská firma svážela odpad z horských vesnic na překladiště a pak končil odpad na skládce v Košťálově nebo v zařízení pro energetické využití odpadu v Liberci.
V okamžiku, kdy se Jiřetínští rozhodli řešit si své odpady sami, došlo ze strany odpadové společnosti k ústupkům. Do té doby byly příjmem pro obecní rozpočet pouze poplatky od občanů a odměna od společnosti EKO-KOM.
Vila Schowanek
Ve chvíli, kdy se vedení rozhodlo, že se svými vytříděnými odpady začne obchodovat, aby na nich ještě něco utržili, nabídla odpadářská firma obci výkup oněch komodit.
V tu dobu byla ale již podepsána smlouva s Kovošrotem Group CZ, který vykupuje od Jiřetína všechny vytříděné odpady. Tedy papír, plasty, kov a další.
Změna proběhla v roce 2012, ale příprava sahá už do roku 2011. Již v tomto roce začala obec informovat obyvatele o změně a motivovat je k zapojení do systému a k třídění.
Základem systému je vážení odpadu. V první fázi ještě obec neměla vlastní svozový vůz ani lis, proto ještě spolupracovala se svou starou svozovou firmou. Ta jednou týdně přistavila kontejner, pracovníci obce pytle naložili a pod jejich dohledem se pak na překladišti odpad vážil.
V ten okamžik klesla produkce odpadu Jiřetína zhruba na polovinu. Bylo definitivně rozhodnuto. Obec si bude řešit odpady sama. Žádost u Státního fondu životního prostředí o dotaci na lis odpadů a malé nákladní auto byla kladně vyřízena a mohlo se začít.
Pytlový sběr
Popelnice postupně během roku 2012 vymizely a nahradily je pytle. Jediné nádoby, které může návštěvník Jiřetína pod Bukovou vidět, jsou kontejnery na sklo.
Existují dva druhy pytlů. Červené na odpad tříděný a černé na směsný komunál. Červený pytel je na odpady, za které obec nemusí platit, respektive za ně peníze dostává.
Jedná se tedy o plasty, PET, karton, papír, textil, drobné spotřebiče, drobný kov. Pytle jsou k dispozici na úřadu zdarma (obec je kupuje za necelých 5 Kč/kus).
Pokud pytel obsahuje pouze čistý papír, dostane majitel tohoto odpadu slevu na poplatku ve výši 15 Kč. A platí, že čím více lidé třídí, tím méně je směsného komunálního odpadu a tím méně platí obec za jeho skládkování.
Každá domácnost včetně bytových domů, která je zapojena do obecního systému nakládání s odpady, má přidělené číslo. Není to číslo popisné, je to číslo vygenerované pouze pro účely nakládání s odpady. Toto číslo je jakási „adresa“ odpadu. Pokud se totiž v červeném pytli objeví například slupky od brambor, kompetentní pracovníci úřadu vědí, kdo je autorem prohřešku, a mohou situaci řešit.
V bytových domech je nakládání s odpady stejné s tím rozdílem, že obec u těchto domů vybudovala hnízdo, kam se odpad vynáší. V den svozu mohou lidé z bytů přinést své odpady jen před dům nebo je mohou dvakrát týdně dopravit na sběrné místo. Směsný komunál se v bytovkách soustředí v hnízdě v kleci. Svoz veškerého odpadu probíhá jednou týdně.
Ostatní odpady řeší v Jiřetíně rovněž po svém
Velkoobjemový odpad se v Jiřetíně řeší každé poslední úterý v měsíci. Kdo má cokoli velkého na vyhození, stačí to přinést před dům a zaměstnanci úřadu tento odpad zlikvidují. Další možností je samozřejmě přivézt svůj velkoobjemový odpad dvakrát týdně na sběrné místo.
To platí i o nebezpečných odpadech. Elektroodpad různých velikostí se rovněž sváží podobně nebo se dává na sběrné místo. Obec má smlouvu s jedním kolektivním systémem, který za kilogram sebraného elektra platí zhruba 10 haléřů.
Takto posbíraný vytříděný odpad putuje na sběrné místo. Dva dny v týdnu zde operuje paní místostarostka s pracovníkem vykonávajícím pro obec veřejně prospěšnou činnost. Každý červený pytel se otevře a dotřiďuje.
Plasty se třídí barevně, papír se dotřiďuje na tři různé hromádky, vše pak lis upraví tak, aby auto zbytečně nevozilo vzduch. Takto čistě vytříděný odpad vykupuje (kromě polystyrenu) firma Kovošrot Group CZ (dále Kovošrot).
Náklady na takové nakládání s odpady jsou téměř nulové. Pomocník vykonává veřejně prospěšné práce, paní místostarostka tuto činnost provádí v rámci své gesce místostarostky a téměř všechny vytříděné komodity, které byly před rokem 2012 nákladovou položkou, se přesunuly do položky příjmové.
Také je nutno dodat, že občané se naučili třídit tak, že v červených pytlech je mnohdy vše čisté, přesně vytříděné, a tak není v mnoha případech nutné dotřiďovat – nulový výmět odpadu.
Finanční stránka věci
Před zavedením nového systému byl poplatek od občanů vybírán ve výši 500 Kč na občana, náklady na odpad jednoho občana stála obec ale 900 Kč. Po přechodu na nový systém se zvýšily poplatky na 650 Kč s tím, že za vytříděný odpad dostávají přihlášení do systému slevu.
Občan se může tříděním dostat na minimum, což je 250 Kč. Tuto částku musí občané za nakládání s odpady zaplatit v každém případě.
Vytříděné a do balíků slisované odpady pak dle smlouvy na své náklady odveze firma Kovošrot. Ta balíky sváží, pak proběhne samofakturace, kterou vedení Jiřetína potvrdí, a následuje platba na účet obce.
Odvoz komodit je na náklady Kovošrotu a u všech druhů elektroodpadu na náklady společnosti REMA Systém.
Vzít odpady do vlastních rukou se vyplatilo
Se směsným komunálem je nakládáno podobně jako před rokem 2012 s tím rozdílem, že svoz provádí obec a při každém vážení jsou pracovníci obce přítomní, což znamená dokonalou kontrolu produkce směsného komunálního odpadu. Vážní lístky jsou pak podkladem pro kontrolu faktur zasílaných odpadářskou společností.
Odměny od společnosti EKO-KOM jsou rovněž příjmovou položkou a nejsou zanedbatelné. V posledních letech se vyšplhaly až k 80 tisícům korun ročně.
Celková bilance rozpočtu na odpadové hospodářství Jiřetína pod Bukovou je vyrovnaná. A to i po započítání pár procent obyvatel, kteří nejsou v systému, několika notorických neplatičů a krytí nenadálých událostí. Nula od nuly pojde, čímž se odpady pro obec stávají vlastně pozitivním ekonomickým ukazatelem.
Slevy jsou za počet pytlů s vytříděnými surovinami:
Za pytel na všechny tříděné komodity dohromady je sleva ve výši 10 Kč. Za pytel z pouze čistě vytříděným papírem je sleva 15 Kč.
Pozoruhodné je, že nejvíce třídící domácnosti se dostávají s ročním poplatkem až na hranici 250 Kč/osoba v domácnosti, což je u čtyřčlenné domácnosti již znatelná úspora. Průměrně zaplatí občan cca 450 Kč. Příjmy za prodané vytříděné komodity znamenají cca 40 tis./rok.
V kostce
Celková produkce odpadů (v tunách) | |
2010 | 204 |
2011 | 166 |
2012 | 111 |
2013 | 103 |
2014 | 117 |
2015 | 107 |
2016 | 106 |
Produkce směsného komunálního odpadu (v tunách) | |
2010 | 168 |
2011 | 136 |
2012 | 86 |
2013 | 78 |
2014 | 88 |
2015 | 79 |
2016 | 87 |
Produkce je včetně objemného odpadu (objemný z toho je cca 6 t/rok). V průběhu roku 2011 byl zaváděn vlastní systém.
Produkce tříděného odpadu dle komodit (v tunách) | ||||||
Období | Papír | Sklo | Plast | Kov | Nápojové kartony | Celkem |
2010 | 6 | 28 | 2 | - | - | 36 |
2013 | 8 | 9 | 4 | 2 | - | 23 |
2016 | 10 | 8 | 6 | 2,5 | 0,3 | 26,8 |
Celkové náklady na odpadové hospodářství
Za rok 2016 byly celkové náklady 372 tisíc Kč, z toho cca 55 tis. Kč odměny občanům za třídění.
Vybrané částky od občanů za svoz směsných komunálních odpadů
Za rok 2016 – 344 500 Kč. To je částka, kdyby zaplatili všichni, skutečnost je o cca 20 tisíc nižší.
Odměna od společnosti EKO-KOM | |
Období | Částka |
2005 | cca 30 000 Kč |
2015 | 65 000 Kč |
2016 | 70 000 Kč |
Obci je účtováno za předání odpadu 1 805 Kč/ tuna. + 15 %DPH = 2 075,75 Kč/tuna
Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.
Komentáře