Reklama

21. 2. 2020  |  Publicistika  |  Autor: František Vörös, Sdružení EPS ČR

Nulové odpady ve městech: Fikce anebo reálná budoucnost?

Emise CO2 se globálně za rok 2019 nezměnily. V EU poklesly o 5 %, když se vyrobilo méně elektřiny z uhlí. Aby se EU stala do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí, mimo jiné, snížit množství odpadů ukládaného na skládkách, nebo volně se vyskytujícího v přírodě.

Značná pozornost se upnula na plasty, jako by jenom tyto produkty byly hlavní příčinou problémů kolem odpadů. Veřejnost je v mediích ovlivňována protiplastově i v případech, kde aplikace jsou efektivní a alternativa je ekologicky méně výhodná.

Začátkem roku 2018 přijatá Strategie EU k oběhové ekonomice plastů se prioritně zaměřila na odpadní plasty z obalů a na jejich využívání mechanickou recyklací. Podle údajů Eurostatu z roku 2016 však představují plasty z obalových odpadů 19 %-ní podíl, zatímco papír a karton se podílejí 41 % a sklo taktéž 19 %. Obalové aplikace plastů představují podíl necelých 40 % z celkové spotřeby.

Ze studie německé společnosti Conversio „Global Plastics Flow 2018“ z října minulého roku vyplývá, že podíl mechanických recyklací odpadních plastů na regranulát dosáhl výše 50 mil. tun, což při produkci 360 mil. tun plastů představuje 13,9 %, přičemž pouze 30 mil. tun, tj. 7,7 % recyklátu se zpracuje na nové plastové výrobky.

Vzhledem k rozdílné životnosti plastových aplikací se ze spotřeby ročně vyprodukuje 250 mil. tun plastových odpadů. Pouze 173 mil. tun odpadů projde systémem sběru, přičemž 50 mil. tun je skutečně recyklováno, 51 mil. tun je využito energeticky a 73 mil. tun končí na oficiální skládce odpadů.

Nesprávně je zneškodněno, např. na neoficiálních skládkách, 63 mil. plastových odpadů a 14 mil. tun končí v životním prostředí (viz obrázek převzatý od společnosti Conversio). K obdobnému procentu využití na recyklát dospěli experti na letošním lednovém zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.

Mezinárodní aliance pro nulový odpad definovala v roce 2019 “nulový odpad“ jako řešení pro ochranu všech zdrojů, odpovědnou výrobu, spotřebu, opětovné využití a regeneraci produktů, obalů bez spalování a vypouštění do půdy, vody a ovzduší, aniž by docházelo k ohrožení lidského zdraví a životního prostředí. Následně byla v Evropě založena společnost Zero Waste Europe. Jedním z jejich programů je založení společnosti orientované na města – Zero Waste Cities.

V současné době mají 31 členů ve 24 evropských zemích a společně realizují program, ve kterém je zapojeno 400 obcí. Předávají zkušenosti z provádění sběru a využití odpadů s cílem, aby se i minimalizované množství odpadů stalo využívanou surovinou. Na evropské úrovni prosazují ambiciózní cíle k nulovým odpadům. Program Města s nulovým odpadem pomáhá k přechodu s využitím znalostí a odborného vedení. Usilují o zlepšení designu výrobků směrovanému k nulovým odpadům a snižování emisí skleníkových plynů. Za ČR je zapojeno Hnutí Duha.

Splečnost Zero Waste Europe navrhla novou hierarchii v nakládání s odpady, ve které má prioritu nejlepší užití, následují změny ve způsobu výroby a spotřeby, znovupoužití, příprava na využití odpadů, recyklace, kompostování a místo tradičního energetického využití prosazují chemickou recyklaci a pouze minimální skládkování. Pro podniky s nulovým odpadem by měla platit zásada, že potřebné suroviny by měly být získávány z recyklací na úkor těžby. Výrobce plastů by měl vyrábět z 90 % z odpadních plastů dnes ukládaných na skládky a spalované.

V únoru 2020 vydala Aliance 21-stránkovou příručku pro města usilující o nulové odpady autorů J.McQuibban, P.Condamine s názvem „Guide for Waste Municipalities“. Poskytuje informace o tom, co je nulový odpad a jak může být navržena a implementována strategie nulového odpadu v městech.

Místní úřady by měly v nadcházejících letech změnit a zrychlit politiky v oblasti prevence a opětovného použití odpadů, realizovat efektivní systémy sběru odpadů s ohledem na novou hierarchii nakládání s odpady a vyhnout se zkreslené interpretaci nulového odpadu. Zvýšit zapojení občanů a zajistit, aby místní komunity měly přístup a schopnost účastnit se rozhodovacího procesu v průběhu programu.

Z výše uvedených dat vyplývá, že mechanické recyklace odpadních plastů mají mnoho omezujících faktorů a dosažení cílů není možné bez zapojení chemických recyklací plastů. Potěšitelné je, že k tomuto problému vydala Aliance již v srpnu 2019 zajímavou 26-stránkovou publikaci „El Dorado of Chemical Recycling". O tom více informací příště.

Foto: pixabay

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372