Prakticky po celou dobu příprav výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany se představitelé vlády bránili garantovaným výkupním cenám pro budoucího investora do nového jaderného bloku. Až koncem dubna, a to relativně překvapivě, ministr průmyslu a obchodu oznámil, že se aktuálně připravuje nový zákon, který má uzákonit schéma podpory výroby elektřiny z nového jaderného zdroje.
Pro ČEZ se tak podstatně změnila situace, kromě garancí úvěrů a práva na prodej projektu a náhrady nákladů výstavby (ve formě tzv. put opce) by měl mít zajištěnou i tzv. realizační cenu, kterou bude dostávat za každou vyrobenou MWh elektřiny v novém jaderném zdroji.
Zákon, a zejména pak důvodová zpráva k němu, poměrně obsáhle popisuje důvody, pro které se stát rozhodl nakonec ke garantovaným cenám elektřiny přistoupit. Logickým důvodem pro posun zřejmě bylo, že bez garantovaných cen by investor od stavby zřejmě opět upustil, jak tomu bylo v případě zrušeného temelínského tendru.
Vláda při svých výpočtech vychází z předpokladu postupného úbytku zdrojů v soustavě. Česko by se mělo postupně stát z čistého vývozce čistým dovozcem elektřiny, hlavním důvodem pro obrat bilance má být postupné odstavování uhelných zdrojů. Propočty ovšem i přes opatření, která plánuje Evropská unie v oblasti energetických úspor, počítají s postupným zvýšením spotřeby elektřiny ze současných cca 67 TWh až na 77,5 TWh v roce 2040.
Proč právě jádro?
Při výběru zdroje, který by měl zvýšenou poptávku po elektřině uspokojit a současně nahradit dosluhující uhelné zdroje (a později i Dukovany), stát zvažoval pět možností náhrady, a to za pomocí:
1. obnovitelných zdrojů energie,
2. elektráren spalujících zemní plyn,
3. zvýšeného dovozu elektřiny ze zahraničí,
4. rozvoje akumulace a posílení zapojení strany spotřeby a
5. rozvoje jaderných elektráren.
Jak se dalo předpokládat, jak obnovitelné zdroje, tak i akumulace a zapojení strany spotřeby nepovažuje vláda za dostatečnou náhradu za odstavované zdroje. Obnovitelné zdroje zde nemají dostatečně vhodné podmínky, aby zajistily požadovaný výkon, a obdobně se Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyjadřuje i k akumulaci energie, jejíž reálný potenciál v roce 2030 odhaduje v souladu s Národním akčním plánem pro chytré sítě na pouhých 1000-1200 MW.
Obdobně ani import elektřiny ze zahraničí podle vlády nemá dostatečný potenciál na to, aby byl zajištěn dostatečný a spolehlivý výkon v soustavě. V souladu s propočty by ani nebyla dostupná dostatečná přeshraniční přenosová kapacita. Nelze se přitom spolehnout ani na to, že sousední země budou v elektroenergetice vývozními zeměmi, a proto byla tato varianta logicky zamítnuta.
Založit energetiku České republiky na zemním plynu vláda dlouhodobě odmítá a v důvodové zprávě zmiňuje dva hlavní důvody, proč není energetika založená na zemním plynu preferovanou variantou. Především se jedná o to, že těžba plynu v České republice je pouze marginální, a tedy by plyn pro výrobu elektřiny musel být dovážen ze zahraničí. To je v rozporu s cílem energetické soběstačnosti, který si vláda stanovila. Vláda se přitom odvolává i na Národní bezpečnostní audit, který jako jednu z hrozeb identifikoval výrazné navýšení dovozu zemního plynu i pro účely výroby elektrické energie.
V neposlední řadě pak MPO připomíná, že zemní plyn je i přes nižší emise stále emisně náročným palivem a není vhodným pro dosažení klimatické neutrality. Vláda tak stále dle aktualizované státní energetické koncepce z roku 2015 počítá s maximálně 15% podílem instalovaného výkonu v elektrárnách spalujících zemní plyn.
Vláda proto vsadila na jádro. MPO vyzdvihuje jaderné zdroje především s ohledem na výhody v energetické soběstačnosti a nulové emise po dobu výroby elektřiny. Odkazuje se přitom na aktualizovanou státní energetickou koncepci z roku 2015 a také na národní bezpečnostní audit, který varuje před ukončením nebo nepokračováním výroby elektřiny v Dukovanech.
V části odůvodnění jaderného zdroje si nelze nevšimnout, že v převážné části se odkazuje na dokumenty, které byly zpracovány před několika lety. Konkrétně například aktualizovaná státní koncepce bývá terčem kritiky pro svoji neaktuálnost.
Celý článek je dostupný na oenergetice.cz.
Foto: wikimedia.org
Komentáře